pátek 16. května 2008

.

it's now a quarter to one
it's definetely a sad song ...it's ...it's a ...a warning

sobota 3. května 2008

sad,.drunk.and.poorly

A včera sem šel spat docela pozdě. Latinu sem teda nakonec dal a to kvalitně, takže bych měl mět radost jak sviň že sem se ji po čtyrech semestrech konečně zbavil, ale mosim říct, bude sa mě aj stýskat :D Dycky tým tak pěkně začínalo zkouškové a Bočková je milá paní. Takže teď odkládám zkoušky do 22. května a užívám si poslední týden školy. Kerý bude plný kopírování a shánění věcí na zkoušky. Quiet now.

V úterý sem teda jel hned dom, před autobusem sem potkal Martinu, tož sme celou cestu mleli o fotbalistoch, lidoch a přítelích/přítelkyních, pročítal sem si Joy a Svět ženy a učil se jak sbalit milionářa. večer sme se šli eště projít s Rickem, dali sme hadžvaňa dva vanilkové a bylo dobře. V čtvrtek se mělo dít a nedělo se skoro nic. Asi bylo hnusně už nevim, a nakonec sem byl teda si zakopat na hřiště s Rickem a Hudbou a sral sem to řádně jak obvykle a tak.

Pak byl čerejšek, což byl vubec mazaný den. Ráno sem si pustil Kabaret, což je humorně v pohodě film, takový milý a vůbec se mě líbila ta atmosféra, co z teho byla. I když ta herečka teda běs, vlasy jak mravenec, postavu jak Pepka Bětka a úsměv jak Bětka Pepka. Večer předtim sem byl down a nejak to přetrvalo, takže sem se po obědě prospal a pak sem se vyjel vyčerpat ze sraček. Vzal sem si tatovo kolo vyspeedované, na kerém se kurevsky mazano jede a jel sem co to šlo. První sem chtěl enom na Salaš (tak 10km), ale hned jak sem zjistil, jak moc to pomáhá, tak mě bylo brzo jasné, že hned tak to neotočím. Ideální věc, když na vás vaša holka už týdny sere. Takže sem 14:35 vyjel a 15:05 sem byl za Salašem u Zlacké studánky, kde sem se mosel jit napit, bo sem si idiot nevzal žádné pití. Průměrná rychlost tak 25 km/h a furt sme se tam předjížděli s takým vykolovaným dědou v kombinézce, co byl dycky nasraný že sem ho předjel, nakonec sem ho dal až v kopcu a už sem ho nevidel. Takže sem pak jel na BUnč, což je asi 4.5 km solidně do kopca, průměrná rychlost asi tak 15 km/h a byl sem tam cca 16:15, esi to sedí počítat nebudu :D Tam sem si dal rájca v hospodě a vzhledem k temu že sem byl furt v pohodě, tak sem to namířil na největší kopec tu na Brdo (567m nebo jak, Hradiště má myslim 180 Ricku?), kde sem byl nevim v kolik, ale jelo se docela rychlejs úsekama. Tam sem si vylezl na rozhlednu a viděl Bystřicu a zasněžené Jeseníky aj Prostějov a Hraďák samo. Pak sem jel dál na Vlčák což je druhý taký kopec, ale výhoda teho, že když už vyjedete na nejvyšší kopec pohoří, je, že už viceméně mosíte enom dolů. No a z Vlčáku už to dolů jelo solidně, sem pak byl aj rád, že sem si mohl šlápnout, protože sem fakt tak dvacet minut jel enom z kopca :D A jednou sem malem hodil držku, když sem tak v čtyriceti najel do návanu posypových kamínků a dostal smyka, ani nevim jak sem sa udržel nahoře. No a tak sem dojel do Salaša-Horní konec, kde sem snad nikdy nebyl. Pointa teda je že sem původně chtěl eště přes Buchlov do Buchlovic a pak se jet nažrat a přesléct tričko k babičce, ale nejak sem to minul. Tak sem pak stejnou cestou dojel dom a byl sem docela rád že sem zesedl z kola. Zhruba tak 45 km za 2 hodiny 54 minut. Tak su rád že sem zas neco udělal v seberealizaci. Příště napíšu poučný článek na spolužáky. No každopádně sem zjistil, že asi žiju v jednom z nejkrajšiech krajů, to když sem projížděl neuvěřitelně osvětleným údolíčkem u jedné vesnice a v dáli letělo letadlo s transparentem jak z kresleného filmu a na Velehradě se procházely zdravotní sestřičky u rybníčků, kde poběhávalky děti a dospělí a rákos se mihotal v kurevsky zasraném protivětru.

No a pak sem dojel dom, nažral se a večer sme šli ven, čekalo se kotel šuken a vydařilo sa. První sme šli do kaufecu, cíga se me nakonec nechtěly kupovat, tak sme kupili tlusté doutníky a byly hnusné jak noc, mezitim sem dal eště pizzu, kerá je fakt čím dál menší, ale furt lepší jak buchta v Prostřední a šli sme na Tomáč, kde první nikdo nebyl, Hudba nakonec blb usnul tak ani nedojel, ale nakonec tam bylo známých jak sviň. První jeden starý kámoš, co sem byl hodně rád, že to trvalo enom tak půl minuty, pak epesní dvojka ričových kámošů, pak moja sestřenka přes koleno, co Rick nadával jak kurvado, že sem taky mohl řéct, že mám takú sestřenku, pak Míša s Luckou, co tam s nama solidárně utvořily kroužek, pak se přidala eště Šlenka s Ropuchou a vubec to bylo takové překvapivě dobré na Tomáč. Jo a eště parta jakýchsi holek co tam s nama seděly na pultu pro šatnu na obleky a byla tam jedna borka z neuveřitelně vychlastnaným hlasem, co měla ale mazanou postavu sic v raveových hadrách a s požiletkovaným podpěstím, ale byla nějak sympatická a ty kalhotky bych si dal :D Pak sme sa málem ocitli na discothéquece, což mě skoro aj mrzí, že sme se na to vysrali, Ricka sem doprovodil k branám města Kunovice, ale do teho smradu sem nepáchl, otočil to a vlahým večerem kráčel dom.

Dneska sem zatím dělal spaní, dívání se na Trilogy, spaní, čtení, hraní na kytaru a hovnodělání. Takže obvyklá sobota. A furt přemýšlím esi do Prahy jet už zitra nebo až v pondělí ráno, ale asi si přece enom zajdu na jednu točenou, takže uvidim podle počasí. Bonsoir