Mazlims-OE-žid-IS-crossfire music! Zrovna sem došel z kina, a ještě předtím jsem došel z music city. A co sem si s tama odnesl? Lidi, keří tvrdí, že elektrická kytara (fender převážně) je nejkrásnější a nejvíc sexy věc na světě asi nikdy neviděli dívku. Ale hned po ukrutně hrubé dívce je fender nejvíc krásná věc na světě. Dokonale vám to rozbuší srdce enom to vidíte, natož si sahnout.
No a tak sem se dneska vydal do Music City srovnat těžko srovnatelné. Chtěl sem si koupit tele standart od squiera a chtěl sem ho srovnat. Tož sem mu řekl ať mě k tomu do zkušebroomu vezme nejlevnějšího fendera co mají. Todta kurva z toho vyšla. Sysla! Tož sme tam šli a dvě místnosti plné megabig beden, tož on že do čeho to upíchnem. "Fendry máte?" "Jasné..." "Mám tu akorát toď toho big megamazec Fender Deluxe lampu, bude vám to stačit?" "JO!" "Tak si hrajte, pak dojděte, hlasitost co vám dovolí uši." Hustě. Sice sem neměl trsátko tekža napiču a fender zněl asi tak čtyrikrát líp, mnohem teplej, hutněj narozdíl od trochu placatého a ostřejšího squiera, který ale zase příjemně překvapil krkem. Takže sem se v podstatě enom nasral na to že chcu prachy :D

Večer sem si zašel na U2 3D. Big telly. Really big telly. 22m na výšku plátno, tam by se pouštěly filmy s mojí oblíbenou Rebeccou Linares. Esi je u vás v pokoji mamka tak negooglujte. No bylo to sice kratší než mohlo (enom 15 songů), ale pokud ste fanoušek hudby, a to ani nemusíte mít U2 příliš v lásce, rozhodně doporučuju, je to zase uplně jiný typ hudebního zážitku, kdy můžete fakt zblízka a v poměrně představitelné formě zkoumat hru docela dost v pohodě muzikantu. The Edge válel a Bono vám prskal přímo do ksichtu. Musím říct, že dnes asi poprvé mě vubec nesrala ta Bonova potřeba zachránit svět a dokonce sem mu docela přál ať se mu to podaří. Škoda, že basa šla taktak rozeznat a celé to bylo vubec tak trochu že by to šlo zvukově silněj. Ale tak nebylo to k tomu určené to kino. Nakonec snad jen že With Or Without You se mu příliš nepovedla. Nebo ji znám expresivněj. Ale stejně nejlepší na té písničce je konec. Edgeovy kytary mě zase rozehřály a kurva wota pedalboard!
Tak už jen pro úplné hudební ignoranty:
No a tak sem se dneska vydal do Music City srovnat těžko srovnatelné. Chtěl sem si koupit tele standart od squiera a chtěl sem ho srovnat. Tož sem mu řekl ať mě k tomu do zkušebroomu vezme nejlevnějšího fendera co mají. Todta kurva z toho vyšla. Sysla! Tož sme tam šli a dvě místnosti plné megabig beden, tož on že do čeho to upíchnem. "Fendry máte?" "Jasné..." "Mám tu akorát toď toho big megamazec Fender Deluxe lampu, bude vám to stačit?" "JO!" "Tak si hrajte, pak dojděte, hlasitost co vám dovolí uši." Hustě. Sice sem neměl trsátko tekža napiču a fender zněl asi tak čtyrikrát líp, mnohem teplej, hutněj narozdíl od trochu placatého a ostřejšího squiera, který ale zase příjemně překvapil krkem. Takže sem se v podstatě enom nasral na to že chcu prachy :D

Večer sem si zašel na U2 3D. Big telly. Really big telly. 22m na výšku plátno, tam by se pouštěly filmy s mojí oblíbenou Rebeccou Linares. Esi je u vás v pokoji mamka tak negooglujte. No bylo to sice kratší než mohlo (enom 15 songů), ale pokud ste fanoušek hudby, a to ani nemusíte mít U2 příliš v lásce, rozhodně doporučuju, je to zase uplně jiný typ hudebního zážitku, kdy můžete fakt zblízka a v poměrně představitelné formě zkoumat hru docela dost v pohodě muzikantu. The Edge válel a Bono vám prskal přímo do ksichtu. Musím říct, že dnes asi poprvé mě vubec nesrala ta Bonova potřeba zachránit svět a dokonce sem mu docela přál ať se mu to podaří. Škoda, že basa šla taktak rozeznat a celé to bylo vubec tak trochu že by to šlo zvukově silněj. Ale tak nebylo to k tomu určené to kino. Nakonec snad jen že With Or Without You se mu příliš nepovedla. Nebo ji znám expresivněj. Ale stejně nejlepší na té písničce je konec. Edgeovy kytary mě zase rozehřály a kurva wota pedalboard!
Tak už jen pro úplné hudební ignoranty:




