sociability

Sociability is hard enough for me zpívá Graham Coxon eunušsky vysokým hlasem. Zajímalo by mě jestli je to takové pro všechny. Asi sou lidi, kteří nad tím nepřemýšlí a tvoří takových 60%, ale spíš míň, protože trpím paranoiou.. Nemají problém a sociabilita je baví. Pak sou jednak moc vnitřní lidé, kteří sociabilitou trpí, a pak lidi, které dlouhodobá sociabilita unavuje. Jelikož mě lidi obecně nehorázně serou tak k nim asi patřím. V posledních pár letech sem byl možná docela slušný nesociofil, nevim. Dost možná skončím jako hikikomori, a ani mě to nebude nijak zvlášť vadit, a možná ne, protože je to zbytečně promarněný fun čuníčí. Mamě sem u nedělního oběda oznámil, že se nehodlám pro ztrátu ideálů ženit, tak byla docela zklamaná.
V poslední době mě ale strašně baví si lidi získávat a omotávat kolem pstua člověk zjistí, že je to mnohem lepší obrana, než stahnout se uplně. Navíc je to kolikrát strašná zábava, a teď možu působit jako neuvěřitelná kurva, ale onoje to vlastěn uplně normální jev jinak popsaný a jinak prožívaný.


Serou mě komunisti, serou mě nácci, a fakt mě děsí to co se teď děje, a sere mě že místo 48'kových komančů si pomalu kupují socialisti teď. Přišli na to, že lidi sou totálně zklamaní všíma ten neutuchající populismus ty ne příliš za hranice přemýšlející masy nutně speče a ti lidi by si v podstatě zase klidně nechali sebrat svobodu a individualitu jenom proto aby byl chleba za korunu a nemuseli si stezovat ze nemají na sporák s růžovými knoflíčky, protože se vyrábí jenom jeden celý bílý. Nevím jestli mě pak děsí víc tito obecní a hodně generalizovaní lidi a nečinnost jiných (se mnou samotným, protože nemám pořádně energie organizovat nejaké agitačky) nebo fakt, že Socialisti ucítili moc a správný čas a pěkně se do toho opřeli. Stačí sledovat diktátorství Ratha a jeho zaplavování svýma lidma všude, na levely kde dřív politika vůbec nehrála roli, kde ji hrály dovednosti, a oprávněne si uděluju právo děsit se paralely desetiletý minulých.

9.57.morning.blues

Miluju ten uplně nechutně prázdný pocit po nějaké akci. Nezáleží ani trochu na tom, jak moc se vydařila, a dost možná ani na její zodpovědnosti k Vašim představám. Prostě tam je, a když se v noci vzbudíte, cítíte, že se zase na chvíli ztratil celý svět, a wishujete co to de, abyste už usnuli a vzbudili se, tentokrát už bez sušky. V pátek byly gymnaziální Studentské hrátky na Míru a nebudu Vás a sebe nudit šestiodstavcovým popisem toho co bylo opilého uděláno, ale aspoň v hvězdičkové metodě:

* pětilitrový kanystr rumu s kolou, který sme ve třech dali circa během hodiny, abysme se aspoň trochu nakopli; k získání třetí kule sem na to dal eště litr energy drinku -> nebylo mě vubec blbě jak prase z přepití, Rich vubec netahl v deset dom, že je mu blbě jak prase

* vubec si nepamatuju první kapelu, Praetorian byli zvukově skvělí, hudebně mírně prázdní, ale patřily k těm mnohem lepším, el-chorro si svůj každohrátkový jednou za rok comeback stěží mohlo víc užit, já sem se vyblbnul na parketu s Andreou a Marou a Wearethepopem, z dalších kapel už nemám vůbec nic, dost možná naštěstí, i když v záchvatu drogového šílenství mě Kopa listí přišla už aspoń sehrátá, takže by třeba aj hvězdičku vydělala

* mí kokoti, kteří mi rozumějí, zklamali... Rich se špinavýma kalhotama v půl jedenácté doma ("mě to tam nebavilo" :D rickx copyright), Hudba si nechal zkazit náladu a kopal -> nekonečný seznam lidí, s kerýma sem se rád znova viděl, i když nekdy sem se na debaty o poezii mosel nekdy dokonce i vnucovat (jojo, ty!:D )

* seznámil sem se se třema holkama, které se mě líbily, takže v tomto směru spokojený (za zmínku rozhodně stojí to, že sme tam šli s tím, že Kunovjanky mosí byt vyměněné za nejaké Staroměšťanky - jedna z těch třech byla nejenom z tama, ale eště navíc Andrea, což je jenom slightly humorné, ale v rámci zákona o zachování humoru to ten večer vypadalo mnohem humorněj)

* GUH last.fm sraz se sice přes cedulu, s kterou cloumala organizátorka hrátek a členka grupy, nekonal, zato sem se ale seznámil s ňou (a asi desetkrát s nou vubec nevim o cem mluvil) a s Andrésem, což je masér čuprový - Andrés je hodný kluk...

Včerejší noc sem víc propřemýšlal jak prospal. Když sem se asi posté zbudil, tak venku byla tma jak prase, řikám kurva furt eště sedm a ono 10:20. Tak sem vstal, najedl se a jel grilovat. Jako asi zatim asi nejpozdnější grilování co sem kdy dělal :D Samozřejmě sme enom hodili klobásky na gril a zalezli se dívat na sportovní kanály a pořádaly pánské pičování ve třech, ale bylo to docela dost v pohodě, baví mě nebyt doma, pže tam mám čím dál větší ponorku. Akorát, že všichni teď mají jakési depky, nevim esi je o Vánocama, tou tmou nebo čím, ale je tak. Rich to aspoň včera zvládal tak že byl přitom vtipný jak prase, byl sem z něho mrtvý jak už dlouho né, Hudba mě tím ale sral jak prase, wearethepop mě tím překvapil jak prase, aj když zarytě indieovecky tvrdil že depky nemá, tak nevim jak jinak to popsat :D Večer sme pak byli všichni tři v café na pivo (jak buranské!, samozřejmě Rick si neodpustí poznámku o jeho ice cocoa piazza) a byl sem spokojený, aj když to v průběhu večera vypadalo na gently větší akci, jelikož sem byl ospalý jak jezevec v zimě, tak sem byl rád, že sem mohl v deset dom a eště si po cestě vydělat zadara balíček trávy, kerý možu dat syslušce.

Zaposlouchal sem se dost do Modest Mouse, zatím teda do Dobrých zpráv, ale líbí se mě to dost. Né že by to rvalo kule, ale z těch zajímavějších desek co sem víc objevil až teď. Viděl sem čistě pro potřeby mého testosteronu Quantum Of Solace (mám úchylku v názvech všecky písmena psat velkým i když to tak nemá byt) a jelikož mě on nevadí a naopak je to pro mě nejlepší Bond od nepřekonatelného Seana, tak mě víc nudil příběh a provedení s absencí typického stylu, než že bych se pohoršoval nad jeho vlasama. Míša doporučila My sassy girl a pozor, nutnost si pustit původní korejskou verzi (malajská černobílá 1967 ale stále vede), i když hollywoodskou vytrhuje přítomnost Populární mechaniky pro děti. Možná by mě taková holka bavila. Chystám se dnes na Lilkovo Lock Stock Citruseo, tak uvidím. Vánoční album Jakuba Smolíka snad nemohlo být lepší. Kerouackovo Na cestě je knížka pro to když se nudíte, ale myslím že moc nenadchne, čekal sem to divočinatější. Dostojevského deník je zajímavý přinejmenším, ale potřebujete víc soustředěnosti abyste enom neblindovali slova, což při mém posledněčasovém deficitu spánku není tak snadné sehnat jako dlouhé brčka pro 5l-bandasku po internetu. "Pane bože, proměň mě v ptáčka..." a "no woman, no cry". Kydž sem včera řekl Richovi že su šťastný, tak mě řekl, že su kokot. Zhruba tak to vidím aj já :D

blur - death of a party

it.is.a.bad.bad.rock

Jedna malá recenze. Čekal sem čistý živák, i když vím, že jich už bylo dost a i když vím, že ze 70' nemůžete čekat dobrý a plenty materiál. Překvapilo mě relativně dobré rozlišení, dokonce mě překvapil aj relativně dobrý zvuk (na Clash rozhodně). Co mě potěšilo míň je počet songů, který bych tipl na zhruba kolem dvaceti, což není zas tolik, pokud si představíte délky songů.
Začíná to dokumentem, který sem zatím neměl chuť absolvov, jednak proto že nic nového se asi moc nedozvím, jednak proto že nové záběry tam asi nebudou taky zrovna oplývavé. Co mě nasralo nejvíc byly ale komentáře ke kapele uprostřed během hraní, v solu do London Calling a podobně, samozřejmě tradičním kino-dokumento hlasem. Asi nic nedokáže rozložit písničku víc, ani generál co Forrestovi vyplne pluginy---
Tedy... 7.5/10 za výkon Clash, 4.5/10 za pocit z živé části, 9/10 za grafiku, celkem tak 5/10 za zpracování...

pretty.cold.out.there,.ya?

Dost možná naposledy vůbec. Rich mě zesoukroměním svého blogu a Jahoda svou větou upozornili na to, že to možná čte víc kokotů než si uvědomuju, tak plánuju revoluci. Něco na způsob těch nácků rádoby V Janově nebo mladých komoušů, co to nemají v hlavách v pořádku. Třeba všichni budem nosit na batůžku Che Guevaru až do konce našich dnů,--- v zemi ponorek. A holky s kaleidoskopem místo očí, co se prodávají na Filmovce za 120 korun, budou muset ztmavit sklíčka. The thing is že se to asi míjí účinkem, a jakkoli to mohlo být zjevným cílem, nehodlám a nikdy sem nehodlal dělat nepoučenému divákovi realitni porad, to by byla nepříliš pohodlná náhražka za původní ideje, asi jako šukačka do prdele, když má holka krámy nebo nejsou gumy, prostě uplně nakokot. Tak se příliš nepodivujte, když se jednou zobrazí modrá stránka s bílým elipsoidem a cerveným písmem. Nebojte, o nic váš život nepřijde.

Sou, the newwws. Rich se snaží nabalit Japonku. Píšu to sem proto že doufám že mě přestane posílat její fotky. Víkend byl nabitý. V pátek sem neplánovaně zustal v měste dost dlouho, a byl s lidma s kerýma sem dlouho nebyl a bylo jich nekolik desítek nebo tak, i kdyz nejvic teda s Míšou a Katkou. Bylo příjemné zjistit, že léto pořád žije v našich srdcích. jakože tyto lidi sem naposledy viděl v létě, a bylo dobré si to zopakovat, po těch přespříliš Richardech, Hudboch a Kundovjankách. V sobotu sme šli na ukončení roku z práce a ačkoliv sme se chtěli vymluvit na cokoliv (rodí spolužačka, má rozloučení se svobodou a srazilo ji auto takže je v nemocnici), nakonec sme tam zůstali a nešli na, ehm, diskotéku, což sem v opilosti slíbil, nakonec teda sem se docela najedl a docela slušně napil a ne že bych to chtěl opakovat, ale nakonec to nebylo tak špatné. V nedělu mě psala Andrea ať za ňou dojdu na nejakou akci do Kunovic, vubec sem nechápal co je to za lokál a kdo tam bude, tak sem psal Syslušce jak se věci mají, tak se akorát nasrala na Andreoeo, že nic neví a ju nepozvala, tak sem to mazácky prořekl asi :D Ale nakonec sem jí pomáhal (jako skoro nic prakticky užitelného sem neporadil, nebojte) dat se dohomady s bývalým, tak nakonec este byla ráda že zostala doma. Tak sem čekal až se naši vrátíja s autem, pže nevim esi vite kde sou kunovice, ale je to asi jak třeba paříž-londýn nebo rusko-štěpnice (naštěstí) a nakonec (přeužívané) sem fajně psal s Lilkem, (asi neznám babu s kerou bych si lip rozumněl... MAXI KING!) takže dovolenou sem v Kunovicích strávil až další den, a to s Richem, a docela mě to mrzí, pže podle zpráv bych řekl ře Andrejka byla docela na kašu. Mosim řect, že v sobě má neco z těch francouzských femmes fatale a zajímavých newyorských kundic dohromady.

Dostal sem lekci o silné vůli. Víte jak, pondělí volno.......zostal sem doma celý týden. Dneska sem byl na očkování, doufal sem že se budu moci pochlubit novým očkem na zadku a ono rameno. Jako nasralo mě to, pže to bolí při hraní na elektriku. Na španělku už né. Takže teď plánuju co budu celý týden dělat, abych se nenudil, ale nebojím se že by to neuteklo. Snad bych mohl koupit plátno nebo aspon kartonovou krabicu od krabiček karet, na ty patlanice to stačí. A pokud se mě podaří rozluštit ten ideální rytmus pro lovesong pro syslik (PROsyslik!) a bude se mě líbit to co sem tam chtěl tak se budu mrdat s tím. Už se dělá aj na nočním Šárkeu, aspoň podle NME, tak snad si Richard ve svém zimním sídle na skotském hradu Shark-en-burg najde trochu skládací nálady.

Trainspotting je humorně mazaný film. Obivan Kenobi je sexy boy. Holka co nevim jak se menovala je sexy girl. Briti sou strašné tlamy a prasata. Y.P.F. se ukázalo že je to film co nestojí za shlédnutí, nevim proč sem si myslel že ta recenze byla o nečem jiném. Solace se nestahlo. Revolution Rock se nestahl. Nechce se mě poslouchat nové alba, takže stagnuju. Je to kruté. Vánoce budou ještě krutější. A už teď je tam krutá zima, co mě sere pěkně.

i.think.i.though.i.saw.you.try

That's me in the corner. Všimli ste si, že docela často to tady začínám lyricama co zrovna poslouchám? Je to vadné, ale z 91.8 % to odpovídá skutečným stavům. Ale to bysme se dostali nepěkně daleko až k významu hudby v soukromém životě. (ano, právě sem spolkl jedno poobědní pivo (měl sem řízek se šunkou, sýrem, vařenýma bramborama a kukuřicí pro pestrost barev)) V pondělí se mnou dělal chlapec v baretu rozhovor pro STV1. Brad Pitt a já v jednom pořadu. Ale dokud neuvídím jak to sestříhali tak to nehodlám zveřejňovat. Ale pěkně nechutný pocit se vidět v kameře, jakkoli trému sem neměl žadnou. Popscene! Večer sem si zašel na pizzu s kamosema a kamoškama a až na tu pekelnou zimu venku to bylo napapáníhodné. Čas zahodit sáčko do čistírny a připravit se na zimu.

V úterý jsem spal dlouho, hodně. Pak sem šel nakupovat, hodně. Jediná věc co sem koupil byla pletací příze barvy 1920. Faktem je že vybírám boty. Faktem je, že jsem nevybíravý, nebo že pokaždé když vyberu, tak to neco posere. A jelikož jsme zvyklí volit, ačkoliv to poslední dobou nedopadá vždy dobře (Mr. O mě nesere tak jak Mr. P, po kterém tata pojmenoval čuníka u babičky), tak si tady uděláme big vote action. Aspoň si vyzkoušíte jak se tu komentuje. All of you, bičís!
No. 1 - Fallen Chief, vyrobeny z kvalitní usně pudla evropského, tvar poměrně teniskoidní, nožková teplota v nich odpovídá teplotě gaye v době říje:

No. 2 - Fallen T-Guns - neuvidíte příliš rozdílu, snad je po rozkliknutí příslušného Okénka, nicméně ty sem aspoň měl možnost tasteovat naživo i v barvě. Hoper v Rock'n'rollu na mě byl milý, staral se o mě a dopoučil mě, že esi chcu víc teniskoidní, tak Supra. Jenomže mě se Supry nelíbí designově. Sem mu řekl.

No. 3 - Vans Brasco bck version- už hodně teniskoidní, tak nevim esi mě v tom neumrznou nohy jak u Lilků v pul metru snehu 1. ledna nebo kdy, ale jako zase kundy jak prase. Mají je v shopu na rožku u školy. Od 11tek. A nikde jinde sem je nenasel. Takže pokud víte kde se dají sehnat tak kurva dejte vědět!
No. 4 - Vans Brasco wht version - pokud nenajdu tamty tak bych se asi rozmýšlel nad alternativní bílou verzí, která k dostání je. Anebo tou meganechutnou fialovou.

Eště sem teda objevil trochu víc kateoidní podobné vansy, ale jednak sou moc skateoidní a jednak stojí o dalsích sedmset víc a dva a půl litru už sem mě za boty dávat nechce. No ale pokavaď mě eště nejaké boty doporučíte tak budu leda rád :D VOTE!

Jinak mám teda eště vybraných pár triček, ale to už asi stejně nevyvolíte pže si koupím asi šecky :D A tři a půl litru v prdeli. Mosí byt.

Co dál. Včera sem byl v Brně. Taky tam byla dobrá zima a to jejich vlakové je bludiště nehorázné, i když na Olomouc to nemá. Už mě to trochu začíná mrdat tam furt jezdit. Ale aspoň že cash. A díky tomu se mě stala včera dobrá věc. Scházím do U-Bahnu na námestí republiky a nejaká borka šla na eskalák a teď sebou sekla a začala na mě mávat. Řikam kurva co to je. Jako hned pak mě bylo jasné, že je to Terka Víchová, ale eště pár desítek sekund sem přemýšlel co tu dělá Andrea. Teda doteď doufám, že to nebyla Andrea. Asi ne, ale vidím ju teď všude, dneska se mnu jela v metru. Borka se stejně hravým obličejem. A v pondělí stará paní, co vypadala jak Andrea ve 40, jela se mnou v tramvaji. Je to nemoc a doufám že to skončí, pže je to vtipné jak ebonytová tyč. Přitom mě bere enom tak že bych ju šukal. A syslušku nikde nevidět. Ale zpět na schody metra. Ta dívka byla šermířka z dob, kdy sem ještě něco uměl (ta co ste jí někteří čuměli na kozy a prdel ve staráku). Krom toho že sem se divil že se ke mě po letech tak znala mě překvapilo, že vyspěla v krásnou ženskou. Vždycky měla žirafí oči, ale ty se teď schovaly pod zelenošedou čapku a rovnátka a narezlou barvu vlasů (proto Andrea). Řekla "Ahoj. Sluší ti to." a bavili jsme se asi 10 minut a já sem byl tak zaražený, že sem musel vypadat že chcu utéct. Ale je pěkné, že pořád existují dívky, které mně dokáží přivodit přiblbý úsměv šlechačkově přitvrdlý na ústech po půl hodinu od setkání.

Na cestě zpátky (nebo tam?) sem přemýšlel co sem asi dělal před rokem. A bum! 12. listopad - začal sem chodit s Lilkem. Nebo spíš ona se mnou :D Pamatuju si, že sem vysedl z tramvaje na Větráku a pršelo. Podíval sem se nahoru a byly to dost těžké tmavě šedé mraky, ale už se hodně stmívalo. Za těch pět až sedm minut než sem došel na kolej se vystřídal mokrý sníh, který ještě v parku přešel na obrovské vločky sněhu. Vířily se všude okolo, já sem byl totálně mokrý a říkal sem si esi dnešek eště može byt víc magnificent. A některé dny fakt mají tu schopnost se překonávat!

V sobotu byla bassta na Míru. Bylo to mazané, až na jednoho DJa se mě to dost líbilo, bit of a trans z bit of a věcí, nakonec sem si aj zatančil reggae s pivem v ruce na vysamplovaný Armagideon Time od Clash a pak sem hodinu eště pobyl s klobukem a holkama. Keré staly uplně za hovno :D


Totálně sem se znovu zaposlouchal do toho Becka. Cure sem slyšel jednou. Věřím že tam něco objevím, ale nemám ani chuť. Oasis stále občas pustím. Kloboukovy The Mae Shi mají relativně tři dobré písničky z Hillyhu, ale rozhodně to neni to jeho Pwnd. Někdy mám strach že tady na ten modni chaos už su moc starý. Děsí mě ta představa. Určitě sem na něco zapomněl. Teď stahuju pár filmů, ale krom několikátého hřejivého puštění Kmotra dneska do půl třetí v noci nemám po filmové strínce o čem referovat. Snad jenom že sem si chtěl zajít na tu část Krátkých filmů Praha o ženském orgasmu. Ale přišlo mě to moc porno-style a to si radej dám na rozzlobených nebo xvideos s možností dokončení práce.

Jednu věc vám eště dlužím. Příští týden beru do prahy foťák abych vyfotil the best fucking street art ever. Je na stěně na Vltavské vlevo od výlezu z metra a je to neco totálně brutálního. Stává se mě často že tam stávám (např před Udo Krafovýma věcma s poselstvím) a hledím deset minut (než dojede tram), ale tohle mě fakt dostalo. A žádný tag...:(

edit:

http://www.flickr.com/photos/loydd/2906024005/

http://www.flickr.com/photos/loydd/2906025019/

http://www.flickr.com/photos/loydd/2906024493/

VOTE!

death.of.a.party

Sad, (drunk) and poorly, coffee, coffee, coffee. Sedím tu v osm ráno v trenýrkách na židli, je mě blbě jak prase, aj když sem včera skoro nic nepil, buďto už z vyčerpání nebo nejaké neumyté infekce od kdoví koho ze včera, a je mě zima jak pig. Začínáme byt oba s Ričím z těch nejmíň dvou akcí týdně, co se tahnou s malou přestávkou od červenca a bez přestávky od konca září docela vyřízení. Jako mám fakt dost, takže by byl skoro čas uzavřít kapitolu a trochu to zrekapitulovat. Nehledě na to že richimu došli stývové a už aj myslivec, kerým se s oblibou nakopával eště doma.

Minulý týden byla vím že gently akce v pátek s kunovickýma holkama, ale už mě to tak splývá, že ani nevim co sme dělali. Asi nám zase volali kde sme a pak sme je potkali v parku a šli do tesca na bílý rum s papouškem a pak ho pili z čokoládových mikulášů. Zřejmě. Pak sme na ně asi srali a šli na tomáč a se sysluškou na jináč, kde skoro nic neřekla. Ale její kožená bunda a sluneční oči jsou úžasné. A je to hodná holka. Jenom moc smutná. Potom sme šli přes kopce nad městem a zpívali a rappovali gorillaz převážně a byl to fun čuníčí, pže to bylo nahlas jak praso. Ale nutno dodat že povedenejsí gorillovani byste v hradisti ten den tezko hledali. Pak se somehow opilý rick kerý má opilý ve zvyku psat holkám domluzvil s andreou, kerá vypadala jak pravý newyorčan streetový s zelenou čepicou na té její ultrasexyofince a mazáckých hadrách. A počkala na nás u plyňáku, což je asi něco jako kunovický Václav Horse, enom s tím rozdílem že je to most před jejich barákem. Asi hodinu sme tam seděli, po zvyku našich otců a dědů kecali sračky a já sem furt zpíval jak kokot. Poeticky. A pak sem vyhonil kolotoču tyčku. Začínají mě srat cesty z kunovic když tam ani nemosím chodit, ale nekdy je to docela dobré. Ale pro radost bursíka sem nesl plastovou lahev asi tri kilometry nez sem nasel PLASTY. V sobotu sme seděli na míru a mluvili o albu a seděli sme tam. V nedělu sem vstal a venku byla mlha tak sem se oblekl a šel k moravě fotit. Je mocná, uplně krutě chladná. Pak sem si šel zaběhat. Po obědě sem šel s Rickem na čaj do kavárny a četli sme Ekonoma a Architekta. Pak sme šli do kauflandu a on se na mě nasral a s mojima vecma v batuzku se otocil a sel dom. Jak sem byl vysmátý tak sem ani nestihl zareagovat a mosel sem jít dom taky :D Pak sem si šel zaplavat, dal sem si gently 30 délek a byl spokojený.

V pondělí sme oslavovali vznik československa a holky že esi možou u mě přespat, že dojedeme downtown big city life akci akcí u nás doma. Tak sem nakoupil balonky, keré se pro nedostatek lehkosti bytí válely na podlaze a na půlce bylo napsané happy 7th birthday. Nakonec slavily úspěch. V parku sme pili bílý rum bez papouška, co byl fakt docela chutný a na míru ho příležitostně pili - jak jinak- než z čokoládových mikulášů. Bylo s nama navíc eště Šárkeo a Sysluška to bohužel v jednu vzdala. Hráli sme fotbal a hrál sem si rukama s rukama slečny s kalhotkama z yellow. Ve dvě se šlo k nám, což vypadalo dál než se zdá a poslouchal se s poměrně malým úspěchem můj skromný playlist a zazněly i takové hity jako šanabot, barbie girl a boom boom boom. Což překvapivě znaly, to sem nečekal. Andrea je rozhodně znalec 8) Rick se šel se Šárkou uložit pod dvoumetrového plyšového psa a myslím že z toho mohl mět docela životní zážitek kdyby sem mu to neposral. My sme sa uložili vedle mojí postele a bylo to dobré ale nehodlám to rozebírat :D Každopádně to zašlo docela značně daleko a je škoda že z toho nic není, pže po měsících první baba, která mě docela bere dech. A skvěle sme si popovídali. Takže teď sme kamarádi a smějeme se tomu, že máme oba odřené lokty z toho samého koberca :D

V pátek tento sem si byl zaplavat (tentokrát enom slabých 24, ale nechtěl sem se zničit) a večer sme byli s hudbou a později s wearethepopem a složili se dosti solidně flaškou vodky bržděné ice teaem (i když nevim jak moc bržděné když sme ju stahli tak za čtvrt hodky :D) , vínem a pivem, což je docela už smrtelná kombinace. Pak sme byli na Tomi a na míru a ráno nás bolela hlava jak prase. Byli sme značně a bylo to docela divoké. Takže sem včera celý den spal (krom toho že sme celé odpoledne hráli u richa doma na kytary) a večer sme šli na koncert studentských kapel na mír, což nikdy nevěstí nic dobrého. Davidovky nezklamaly, a na basu hrající Jožka Š. na mě pokynul, jo!, Roots of negation nemají soudnost a hrajou mnohem dýl než na co mají a mají frontmana kerý na to nemá. Pak tam byla jakási sračka starých chlapů plná, co eště bez větší soudnosti vysvlekly své trička aby dali světu najevo že pivo měli po celý život rádi. Potkal sem strašně moc lidí, z nichž rozhodně nejvíc mě těšila přítomnost Dejva se svou přítelkyní, zvláštěpak když se zavázal nám vyprodukovat logo, cover a jeho prítelkyně management pro Bedtime Vice :D Rich sice postupně upadal do svých depresí, které sem protentokrát fakt neměl chuť řešit, takže sem absolutně nechápal z kama se vynořil když sem ho hodinu neviděl v okamžiku, kdy mě jakýsi zfetovaný vyližmozkus chtěl dat do tlamy. Jako absolutně o sobě nevěděl a řval wááááá na každého a furt, asi tisíckrát pekelnější Zed z policejní akademky 1 :D I když teda do mě začal jebat enom proto že chtěl zmlátit wearethepopa kerý ho zaktivoval tím že rozbil jakousi sklenku o chodník a pak zdrhl pryč a zostal sem tam já (teda řekl sem mu at se sklidní, což asi sem neměl :D), no a pak wearethepop furt delal machra jak ho chce zabit. Sráč. Ale tež sem měl strach jak prase, pže on fakt nepřemýšlel a u takých lidí uplně mimo nikdy nevíte co udělají s nožíkem v kapse, a svoje bříško mám docela rád. Takže díky chlápkovi s patkou, co se mě na hajzlu od vedlejšího pisoáru ptal koho sem volil (a byli sme na jedné lodi), že nás odtrhl. Kurva to mě připomíná, že už zas vubec neznám ména tech lidí co sem jim byl představen. Pamatuju si akorát Ester a Ingrid a Alfonsu a pak Celestýna, ale to budou nejaké mafiánské pseudoakačka předpokládám.

Příští týden budu mět práce jak prase, jednu v Praze a jednu v Brně a vubec nevim jak to budu stíhat a škola asi docela bude muset padnout. Kurva uloha z koptštiny. V pátek možná bluesový koncert na míru, ale spíš budu šetřit, přes tučnost mého bankovního konta, a v sobotu snad afrobassta na míru. Ten je ted spravený a vypadá chladně a uměle, ale asi je to posun, od těch rozmlácených zdí s centimetry usazeného piva pokrytou podlahou.