happy.prdy.2008

Tak je na mě ta vpravdě nevděčná úloha zrekapitulovat mnohdy zaprděný rok 2008. Alternativní datování neužívám, protože s hinduistama mě spojuje jen červená tečka na čele, co dnes budu mít od střílení šampusu. Předem bych se chtěl omluvit všem událostem a trochu taky lidem, které nezmíním, jenom stěží se mě totiž podaří charakterizovat rok celý - už jenom proto, že jakkoli zapojím své vánočním cukrem naspeedované závity, pořád nevím co si o něm mám myslet. Už k začátku bych ale mohl říct, že přes (ne)slibné začátky nakonec zřejmě zlomil tu moju teorii o sudých špatných a lichých dobrých letech a v poslední době se sjíždím na hormonu štěstí přes veškerý kakáč za kerý to stojí. Možná je to ta pohodlná neglektnost, možná slepé zaměření na ty věci, keré mě neco dávají, ale skoro je to jedno. Asi se nedá říct, že by to byl lok natolik přelomový jako 2007, i když z hlediska politického, ať už domácího nebo světového, se asi hodně posunujem a třeba se na tenhle rok bude v dějinách ještě hodně vzpomínat. Člověk ale má zvláštně vytvořenou imunitu aby ho takové věci prakticky vůbec nezasáhly. A je to škoda. Ale o tom snad jindy - na Paroubky, Putiny ni Chomejního nemám čas ani náladu, musím se chystat na večír. (Ještě technická - ke každému odstavce čtení pustit youtube co je za ním, buďte té kozí dobroty a nechte to hrát aspon nez ho dočtete)



Rok pro mě začal asi tak, že sem si po letech stihl přituknout s našima a ráno sem jel do Bystřice, kde sem skončil v sněhu, to si eště pamatuju. Ono v podstatě máloco si z teho prvního půlroku pamatuju jak Lilka, takže to se mnou bude asi těžké. Byl to jeden z nejchladnějších půlroků vůbec, nemám z něho žádný pocit, protože sem byl prázdný a jediné co si pamatuju je tekoucí slunce nad mlhama zahulínska u živého beetlbumu z druhé strany best ofu, kerý si teď už nedokážu pustit, protože je moc spojený. Nemá cenu moc řešit co bylo, protože je to pryč a vím, že bych stejně neudělal nic jinak. Nicméně mám zvláštní štěstí, že tadyty nahovno věci mě spadnou vždycky do zkouškového, tak ani není čas na nich přemýšlet, snad až na nekonečné melancholické, ale přitom strašně smířené procházky po sadech pod kolejema a po Petřinách v sáčku a čonkách - rád bych vrátil aspoň tento pocit. Zpíval sem si u toho Terrapin' a trpěl s úsměvem. Na druhou stranu by bylo asi zlé vzpomínat na to špatné - ať si to ten druhý myslí nebo ne, některé časy mě přišly mnohem lepší než na začátku a Lilli v saku a mikině/svetru je pořád vrchol toho jak se mě može holka obléct :D Asi si ani nejsu schopný vzpomenout na moc akcí, které byly před létem - krom nekonečného sledování Skins a HIMYM a tisíce filmů od Lynche po romantické komedie plné trapných sraček u sklenic vína, slivovice a punče, po kterých sem nebyl schopný vstat do školy, snad jen taneční akci u Zuzky a Velikonoce. Hudebně by bylo asi hloupé nezmínit koncert Curů, jakkoli nové album je sračka, protože mě tam roztávalo srdíčko pod nápory Smithového kyseledešťového potu, asi ještě horší by bylo nezmínit konečný objev dokonalosti 13ky, protože dnes je to přesně rok co sem si ju pustil celou a omámený se snažil obejmout mraky při 1992. Aby na mě mohli borci z auta zařvat "co děláš pičo?!" :D Měl bych zmínit malou znovuobscesi Floydama a větší obscesi Barrettem. A semsi jistý že na další ména zapomínám, ale musím šetřit taky vás. Po operaci se to zlomilo a ačkoliv se to lámalo asi měsíc a půl, tak ten zlom mi přijde jakoby se stal v jednom okamžiku. Po tom co sem finally opustil Prahu sem udělal velkou čáru a bylo dobře.



Červenec byl ve znamení jednak mírného rozčarování z toho co vůbec budu dělat, když všechno doposud co stálo jak tchajwanské mrakodrapy z bambusu spadlo, jednak z toho že sem jenom prázdně odpočíval. Nicméně co vím určitě je že sem nakoupil olejovky a už mám skoro pátý obraz. A pořád mě to baví, což je v mém případě důležitější než to jak to vypadá. Krom oslavy narozek se všechno zastavilo až do filmovky. Od ní sem po zkušenostech z toho jak už su starý nic moc nečekal, ale nakonec byla epesní - každý den v městě, prachů v prdeli jak prase, ale akce každý den. Od té doby sem Anetoval a Luckoval a ačkoliv teď k této části mého ženství přistupuju se značnýma rezervama, byl to důležitý krok k tomu se dostat zpátky. Práca na poště už mě během času srala značně, spíš kvůli ponorce, protože to slunko, pruhované trička a lidi mě fakt baví, a byl sem hodně rád, že sem mohl zase na výzkumy, tím spíš že tam byli v pohodě lidi a že vyšlápnout si na kole každé ráno v sedm Rochuz není uplně nezapamatovatelné. Vzhledem k tomu že sem byl rozjetý tak každý týden v srpnu znamenal nejmín dvě tři akce a nejlepší na tom bylo, že pokaždé s uplně jinýma lidma. Taky sem začal hrát tenis, nicméně nebyl moc čas nebo nálada to zatím dotáhnout dál, ale tata už si nakoupil od ježíška vybavení tak to pujde líp. Během září sem musel na tři týdny vynechat kvůli postupkám, které určitě taky stojí za zmínku že mám za sebou.



Nicméně od té doby sem nastoupil krvavou cestu alkoholu a pozoruhodných dívek, s akcí pátek sobota minimal, solidníma útratama a solidním šílenstvím. Přispěli k tomu Clashové svou mánií rozpoutanou v nitru mé duše, snad k tomu nějak přispěly i Gorilly, které mám spojené hlavně s tím když u mě nekdo spí. Bylo by fakt uplně beze smyslu vyjmenovávat všecky protože to ani nedokážu, ale už je to též passé a trochu mě to mrzí a trochu su rád, ale to spíš. Zima nás všechny zmrzne, a nás starší jakbysmet. Hodně bych si dal říct, kdyby mě nekdo přesunul pod rozkvetlé třešně na Břevnově nebo za volant fokusa během jednoho z kunovských lét, kdy hrál Badhead a holky byly mladé, krásné a nedůležité. Nebo na hraní španělky v Sadech nebo k lilkovému špulenému dolnímu rtu aka normálnímu tváření nad zeleným svetrem.



Ať už to dopadne příští rok jakkoli - jakkoli brzo zapomenu na L a K mission a kolikrátkoli se objeví další podobné, zvládnu-li cestu do Anglie a školu stejně nebo líp než dosud, budu-li mět víc nebo míň akcí a nové alba za neco stát budou nebo ne, včetně toho našeho, ze kterého mám fakt velkou radost, i když z mé strany je to značně chabé -, stejně je to jedno, hlavně že možu nakopat život se všema jeho lidma do prdele a eště si to rozumně užit. Je běsné jak se člověk rok od roku mění názoram a fakt se těším jak se budu smát nad tím jak povrchně sem musel působit. Ale rád na chvíli předstírám, že mě nebaví myslet - je to pak mnohem jednodušší. Ne že bych občas netoužil se tam vrátit. Bloody hell to je nahovno článek :D Asi bych si to raděj celé pustil na filmu a do toho neslušně křoupal popkornem a pískal a říkal jaký je režisér ťunťa. Ale raděj se pojedu opit, protože je za chvilu Nový rok a pokud má Lennon pravdu, tak začíná zase ejdnou nový svět.

oooo.my.hair's.on.end.about.you

L a K mission! Pekelně dlouho sem tu nepsat zapomnět nebo nevědět ale hlavně nechtět, ale co víc, teď nechtět to všecko znovu vypsat. Stejně už ani nevím, co se stalo - člověk furt dělá všechno pro to, aby se neco dělo, protože sme tu kurva krátko a musí to stát za zvířátko, až pak ani neví co dělal mezi dnem A a půlminutou B.

Dárky se mě podařilo zvládnout během dvou dnů a malé chvilky při kupování sektu, což hodnotím jako standartní, leč heroický výkon. Sem opravdu vděčný Bohu, že se mě vyhnul tím svým velkým nákupním košíkem napěchovaným za mince důchodců, když sem ho míjel ve Vaňkovce, a stejně tak sem vděčný všem ostatním bohů, kterých tam bylo početně, i když mnohdy už měly i sexistické vzezření. Myslím že až na zásobu zlevnených kosmetických balíčků z Tesca (naštěstí relativně značkových, i když ty sporty moc neužívám), které snad byly pod každým správným stromečkem hradišťáků nalezeny (u nás jen mírných šest) se výběr vcelku povedl. Vánoce už méně, neboť jsem ochořel, stejně jako následně zbytek rodiny, takže vedle kapra se nacházel paklík kapesníčků. O to romantičtěji působily balíčky vitamínů, kterými jsme se podarovali. Osobně jsem byl velmi poctěn přítomností stojanu na malování a dvou pláten, vyhrazených jen pro mou osobu, zbytek byl pak spíše tradiční, nicméně velmi praktický (bloody hell jakto že letos žádné trenky ani fusakle?). Završeno lahví vychlazeného vaječňáku. V souvislosti s tím všechny zvu na zítřejší vaječňákovou party kdekoli v městě, vždykoli však v mé přítomnosti!


Poslední týden školy byl napěchovaný všelijakýma věcma, na nakupování čas moc nezbyl, respektive vyplnil všechen volný čas. Naštěstí sem měl společnost Adélky, což vyústilo v pompézní konzumaci dvou lanýžových pralinek. Dárky musely počkat. Mezi to sem musel vtěstnat shánění materiálu na referát o spojitosti šátků modrých korun se standartami, jednu služebku do Brna z níž sem rovnou v deset navázal na besídku klasiků, jež byla vskutku vyčerpávajícně ucházející. Snad až na to, že pouhá sekyra po zaplacení všech přítomných činila 1338 korun. Příště snad vyrývat čárky na ruku. Konec týdne pak byl v pracovním duchu, leč už značně vánočně poklidném, sice zabitý víkend, ale solidních peněz, navíc proplacená noc v hotelu...kde nejlevnejsí pokoj je za tři a půl litru, hell takhle bych sa nechal hýčkat častěj, a nejde jenom o to že mě na pokoji televize vítala mým jménem, ale hlavně o ten šicí set ve skříňce a minibar. Tak jo, základ je snídaně se Standou Hložkem, co mě popřál dobrou chuť přes celou jídelnu :D In love with standard gentleman! V pondělí sem pak byl na třídním minisrazu, kde červ mluvil o alpských chatách s černochem a 600.000 za měsíc, Táňa o zážitcích z Grazu a víc už si snad ani nepamatuju. Snad jen že Silvě to tradičně slušelo a Táni to slušelo ještě víc než tradičně... Dobrá byla pointa na konci, pže sem se stavil na Tomáču a při probíhání na baru narazil na tu neznámou dívku z hrátek, která se navíc překvapivě znala (radsi ani nechcu vedet co sem do ní tehdy musel valit), po mírných obscesích mě prozradila své ctěné jméno a ač kapesníček nezanechala, dostala možnost hádat jméno mé, což se jí ani přes Olbrachty nepovedlo, ale asi byla dost prekvapená, když se mě jí podařilo napsat (rozuměj sehnat číslo) během asi deseti minut :D Když řikam že si ju najdu tak to platí :D Né, ale, moc milá holka tahle K, příjemně trhlá jak už sem dlouho nezažil. I když v jejím případě eště asi nikdy. Enom se mě to trochu pere s dojemným okouzlením nad druhou dopisovatelkou L, která si se mnou hraje eště víc než já s nou, protože su slabý a nedaří se mě to. A pak si člověk připadá jako solidní schozofrenik a nechá sebou mávat přesně tak jak si to zakázal. Dívky sou pozoruhodné.

Nic nového v hudbě sem neobjevil. Příliš mnoho filmů o kterých bych měl nutkání pohovořit sem neshlédl. Snad jen že Skota je masér. Knihy jsem prozatím zavrhl, i když sestře sem nařídil k Vánocům opatřit Rimbauda. A The Bedtime Vice Of Wallpapertown zveřejnil další písničku a vážně mě baví to sledovat a poslouchat je. Ten song zní krátčeji než je a má zajímavé zvuky a asi se mě líbí možná aj nejvíc, i když ten strunný set na konci je pěkně thrilling. Dive Into You Sitting.


Snad už můžu zveřřejnit i další věc, ačkoliv se malilinko zdráhám, protože se jedná o vánoční dárek, kerý eště nebyl seen, ale snad není návštěvnost od slečny tak velká a do Silvestra zbývá už jen málo času. Takže byl na objednávku vytvořený další kopistický pokus Okna od Matisse. Srat se mě s tím chtělo asi dva dny ale s tím stojanem to je mnohem pohodlnější, až na hodinové větrání po každém sedění/stání/polostání. Zítra mě čeká začátek Kleea pro Ricka do obýváku na objednávku jeho taty a jelikože je to kurva velká 70x50 tak se mám těšit na pekelnou drbačku. Zatím teda ten Matisse - není to zdaleka dokonalé, ale na mé poměry su s tím relativně spokojený.


Jinak vám všem opožděně přeju pěkné a pohodové Vánoce a budtě gay a žijte v míru. Do Silvestra se zřejmě ještě ozvu s nesnášenou ale příležitostínutkanou rekapitulací nulaosmičky, protože byla pekelně dobrá, pekelně sebevražedná aj pekelně akční, tak si to asi musí zasloužit a je to tradice každého správného inťáka na blogoch. Love ya, good night!

please.love.me.do,.whoever.are.you

In love with Olga Kurylenko!!! <333333 Občas není od věci si zahrát na babu a slepě se zamilovat do nějaké osoby, co je Vám známa jen z fotek nebo bílé omítky (případně mikrodrážek Vašeho monitoru). Ne že bych toho byl jako chlap schopný. Ale ste vtipné. Na druhou stranu je to fakt pěkná baba. Ne že by patřila k lepším bond girls.

A teď vážně. Asi mnozí už mohli zaslechnout, že Bluři se dali dohromady. Méně často pak že ohlásili prvních pár koncertů. Ještě méně z vás si asi uvědomilo, že ten původně první v Hyde Parku měl byt na moje narozky. Co z toho plyne pro Santu.... :D OOOOOOOOOOOOOiii! Průser je v tom, že v okamžiku kdy sem klikl na livenation na objednat ticket, tak sem zjistil, že už je pár hodin vyprodáno. Přihodili další koncert druhého. No tak už je v tom menší pozlátko, ale pořád je to snesitelné. Takže se na mě asi Británie může začat těšit.
Znáte takovou tu kartonovou desku, co zezadu podpírá výkresy? Menuje se Ema a docela dobře slouží k náhradě plátna, za které se mě nechce zrovna ted utrácet prachy. Až o Vánocích. Problém je, že jak si toho povrchu nevážíte tak to patláte, až toho raděj necháte. My room with touches of my bloody heart etaped.











Vzhledem k tomu, že už je po půlnoci tak se mě už zbavíte. Snad jen už že poslední dobou mám nejak moc štěstí na dobré baby. Thnk Goot fordad.

three.worlds

Hello, Roy speaking! This must be you. Hell yes!, další mrazivý víkend za mnou. Něco mezi noční šárkeo děsivě chladnou nocí a syňtákama za průvodem černých lidí na šedém pozadí nad hrobem dalšího z těch, co pravidelně umírají v zimě. Bloody tma v čtyry hodiny. Bloody cold mezi pupkem a okrajem kalhot, protože si nemůžete jenom tak vyjít se podívat na náměstí. Bloody fantazie skoupá na vymýšlení věcí co by se daly dělat. Bloody ponorka.

Kulturní rubrika
Lock Stock and Two Smoking Barrels byla taková docela tradiční britská kriminální komedie se stylem devadesátek, musím říct, že situace přes patetickou složitost překvapovaly jen pramálo, ne že by nebyly překvapivé, ale ono čekáte že BUDOU překvapivé. Přesto několik povedených hlášek, několik dobrých vtipů a slizké prostředí. Dva malí zlodějíčci remindují něco pozdějšího českého ale byli pro svou výšku sladcí. Lilek's hero nevim proč je taký híro, ale dejme tomu, že režie vám ho naservíruje pro ztotožnění. Chlápek v jaguáru ale rozhodně působí nejčistším dojmem.

Requiem for a dream je fakt kvalitní film, ačkoliv Jared už teď post působí trochu uchylně. Jinak je to psycho, poprvé od Lynchovy skoroprvotiny se mě chtělo fakt zvracet, i když nevim esi to bylo tím, nebo že už byly dvě v noci a byl sem nevyspaný jak prase. Střih je skvělý, i když mírně automatizovaný, ne že by s tím neco šlo dělat, spíš to tomu dodávalo takovou syrovou strukturu. Působí z toho mazaně prázdný šedý chlad. Skoro každý záběr je uplně lackující hustotu smyslovosti, hutného života. V podstatě je to takový ten klasický warning jak snadné je zabočit do jednosměrky, co není dokončená.

IT Crowd III Series se začíná docela zlepšovat s každým dílem, tento byl fakt hrubý, od včera už sem ho viděl třikrát, takže se po nepříliš slibných začátcích začínám těšit na další týden. "Sandbitch... coffee! ... splash ..."


MGMT - spektakulární orákulubus. Time to pretend sem ted už znal dýl, a přišlo mě to jako docela v pohodě pop, ale ten glamour look jejich me odradil. Zbytek desky je (možná naštěstí možná bohužel dost odlišný. Zní to jak šedesátky smíchané do rumového koktejlu.

Prdla mě bloody struna. Tak sem se těšil na Comfortably Numb solo, tak sem se těšil že si je nebudu muset nové kupovat a že je dostanu k vánocům. HA! Vánoce. Nejenom že mosím vymyslet dárky ostatním ale co je horší aj sobě. Tisíc věcí kapitalistického světa (*truly in love*) co nestojí za to, abych za ně vyplazoval můj inflační účet. Auto, adaptér, overdrive, tričko, kalhoty, dovolená, stratocaster, nutná kosmetika. Nejraděj bych si koupil nejakou hodnou holku, ke které se přitulím na pohovce. Je to víc jak měsíc a začíná mě to chybět. jdu projet ebay a když nic tak si podám inzerát, to by v tom byl jakýkoliv jiný než babský mozek aby se nekterá na prachy neozvala!

sociability

Sociability is hard enough for me zpívá Graham Coxon eunušsky vysokým hlasem. Zajímalo by mě jestli je to takové pro všechny. Asi sou lidi, kteří nad tím nepřemýšlí a tvoří takových 60%, ale spíš míň, protože trpím paranoiou.. Nemají problém a sociabilita je baví. Pak sou jednak moc vnitřní lidé, kteří sociabilitou trpí, a pak lidi, které dlouhodobá sociabilita unavuje. Jelikož mě lidi obecně nehorázně serou tak k nim asi patřím. V posledních pár letech sem byl možná docela slušný nesociofil, nevim. Dost možná skončím jako hikikomori, a ani mě to nebude nijak zvlášť vadit, a možná ne, protože je to zbytečně promarněný fun čuníčí. Mamě sem u nedělního oběda oznámil, že se nehodlám pro ztrátu ideálů ženit, tak byla docela zklamaná.
V poslední době mě ale strašně baví si lidi získávat a omotávat kolem pstua člověk zjistí, že je to mnohem lepší obrana, než stahnout se uplně. Navíc je to kolikrát strašná zábava, a teď možu působit jako neuvěřitelná kurva, ale onoje to vlastěn uplně normální jev jinak popsaný a jinak prožívaný.


Serou mě komunisti, serou mě nácci, a fakt mě děsí to co se teď děje, a sere mě že místo 48'kových komančů si pomalu kupují socialisti teď. Přišli na to, že lidi sou totálně zklamaní všíma ten neutuchající populismus ty ne příliš za hranice přemýšlející masy nutně speče a ti lidi by si v podstatě zase klidně nechali sebrat svobodu a individualitu jenom proto aby byl chleba za korunu a nemuseli si stezovat ze nemají na sporák s růžovými knoflíčky, protože se vyrábí jenom jeden celý bílý. Nevím jestli mě pak děsí víc tito obecní a hodně generalizovaní lidi a nečinnost jiných (se mnou samotným, protože nemám pořádně energie organizovat nejaké agitačky) nebo fakt, že Socialisti ucítili moc a správný čas a pěkně se do toho opřeli. Stačí sledovat diktátorství Ratha a jeho zaplavování svýma lidma všude, na levely kde dřív politika vůbec nehrála roli, kde ji hrály dovednosti, a oprávněne si uděluju právo děsit se paralely desetiletý minulých.

9.57.morning.blues

Miluju ten uplně nechutně prázdný pocit po nějaké akci. Nezáleží ani trochu na tom, jak moc se vydařila, a dost možná ani na její zodpovědnosti k Vašim představám. Prostě tam je, a když se v noci vzbudíte, cítíte, že se zase na chvíli ztratil celý svět, a wishujete co to de, abyste už usnuli a vzbudili se, tentokrát už bez sušky. V pátek byly gymnaziální Studentské hrátky na Míru a nebudu Vás a sebe nudit šestiodstavcovým popisem toho co bylo opilého uděláno, ale aspoň v hvězdičkové metodě:

* pětilitrový kanystr rumu s kolou, který sme ve třech dali circa během hodiny, abysme se aspoň trochu nakopli; k získání třetí kule sem na to dal eště litr energy drinku -> nebylo mě vubec blbě jak prase z přepití, Rich vubec netahl v deset dom, že je mu blbě jak prase

* vubec si nepamatuju první kapelu, Praetorian byli zvukově skvělí, hudebně mírně prázdní, ale patřily k těm mnohem lepším, el-chorro si svůj každohrátkový jednou za rok comeback stěží mohlo víc užit, já sem se vyblbnul na parketu s Andreou a Marou a Wearethepopem, z dalších kapel už nemám vůbec nic, dost možná naštěstí, i když v záchvatu drogového šílenství mě Kopa listí přišla už aspoń sehrátá, takže by třeba aj hvězdičku vydělala

* mí kokoti, kteří mi rozumějí, zklamali... Rich se špinavýma kalhotama v půl jedenácté doma ("mě to tam nebavilo" :D rickx copyright), Hudba si nechal zkazit náladu a kopal -> nekonečný seznam lidí, s kerýma sem se rád znova viděl, i když nekdy sem se na debaty o poezii mosel nekdy dokonce i vnucovat (jojo, ty!:D )

* seznámil sem se se třema holkama, které se mě líbily, takže v tomto směru spokojený (za zmínku rozhodně stojí to, že sme tam šli s tím, že Kunovjanky mosí byt vyměněné za nejaké Staroměšťanky - jedna z těch třech byla nejenom z tama, ale eště navíc Andrea, což je jenom slightly humorné, ale v rámci zákona o zachování humoru to ten večer vypadalo mnohem humorněj)

* GUH last.fm sraz se sice přes cedulu, s kterou cloumala organizátorka hrátek a členka grupy, nekonal, zato sem se ale seznámil s ňou (a asi desetkrát s nou vubec nevim o cem mluvil) a s Andrésem, což je masér čuprový - Andrés je hodný kluk...

Včerejší noc sem víc propřemýšlal jak prospal. Když sem se asi posté zbudil, tak venku byla tma jak prase, řikám kurva furt eště sedm a ono 10:20. Tak sem vstal, najedl se a jel grilovat. Jako asi zatim asi nejpozdnější grilování co sem kdy dělal :D Samozřejmě sme enom hodili klobásky na gril a zalezli se dívat na sportovní kanály a pořádaly pánské pičování ve třech, ale bylo to docela dost v pohodě, baví mě nebyt doma, pže tam mám čím dál větší ponorku. Akorát, že všichni teď mají jakési depky, nevim esi je o Vánocama, tou tmou nebo čím, ale je tak. Rich to aspoň včera zvládal tak že byl přitom vtipný jak prase, byl sem z něho mrtvý jak už dlouho né, Hudba mě tím ale sral jak prase, wearethepop mě tím překvapil jak prase, aj když zarytě indieovecky tvrdil že depky nemá, tak nevim jak jinak to popsat :D Večer sme pak byli všichni tři v café na pivo (jak buranské!, samozřejmě Rick si neodpustí poznámku o jeho ice cocoa piazza) a byl sem spokojený, aj když to v průběhu večera vypadalo na gently větší akci, jelikož sem byl ospalý jak jezevec v zimě, tak sem byl rád, že sem mohl v deset dom a eště si po cestě vydělat zadara balíček trávy, kerý možu dat syslušce.

Zaposlouchal sem se dost do Modest Mouse, zatím teda do Dobrých zpráv, ale líbí se mě to dost. Né že by to rvalo kule, ale z těch zajímavějších desek co sem víc objevil až teď. Viděl sem čistě pro potřeby mého testosteronu Quantum Of Solace (mám úchylku v názvech všecky písmena psat velkým i když to tak nemá byt) a jelikož mě on nevadí a naopak je to pro mě nejlepší Bond od nepřekonatelného Seana, tak mě víc nudil příběh a provedení s absencí typického stylu, než že bych se pohoršoval nad jeho vlasama. Míša doporučila My sassy girl a pozor, nutnost si pustit původní korejskou verzi (malajská černobílá 1967 ale stále vede), i když hollywoodskou vytrhuje přítomnost Populární mechaniky pro děti. Možná by mě taková holka bavila. Chystám se dnes na Lilkovo Lock Stock Citruseo, tak uvidím. Vánoční album Jakuba Smolíka snad nemohlo být lepší. Kerouackovo Na cestě je knížka pro to když se nudíte, ale myslím že moc nenadchne, čekal sem to divočinatější. Dostojevského deník je zajímavý přinejmenším, ale potřebujete víc soustředěnosti abyste enom neblindovali slova, což při mém posledněčasovém deficitu spánku není tak snadné sehnat jako dlouhé brčka pro 5l-bandasku po internetu. "Pane bože, proměň mě v ptáčka..." a "no woman, no cry". Kydž sem včera řekl Richovi že su šťastný, tak mě řekl, že su kokot. Zhruba tak to vidím aj já :D

blur - death of a party

it.is.a.bad.bad.rock

Jedna malá recenze. Čekal sem čistý živák, i když vím, že jich už bylo dost a i když vím, že ze 70' nemůžete čekat dobrý a plenty materiál. Překvapilo mě relativně dobré rozlišení, dokonce mě překvapil aj relativně dobrý zvuk (na Clash rozhodně). Co mě potěšilo míň je počet songů, který bych tipl na zhruba kolem dvaceti, což není zas tolik, pokud si představíte délky songů.
Začíná to dokumentem, který sem zatím neměl chuť absolvov, jednak proto že nic nového se asi moc nedozvím, jednak proto že nové záběry tam asi nebudou taky zrovna oplývavé. Co mě nasralo nejvíc byly ale komentáře ke kapele uprostřed během hraní, v solu do London Calling a podobně, samozřejmě tradičním kino-dokumento hlasem. Asi nic nedokáže rozložit písničku víc, ani generál co Forrestovi vyplne pluginy---
Tedy... 7.5/10 za výkon Clash, 4.5/10 za pocit z živé části, 9/10 za grafiku, celkem tak 5/10 za zpracování...

pretty.cold.out.there,.ya?

Dost možná naposledy vůbec. Rich mě zesoukroměním svého blogu a Jahoda svou větou upozornili na to, že to možná čte víc kokotů než si uvědomuju, tak plánuju revoluci. Něco na způsob těch nácků rádoby V Janově nebo mladých komoušů, co to nemají v hlavách v pořádku. Třeba všichni budem nosit na batůžku Che Guevaru až do konce našich dnů,--- v zemi ponorek. A holky s kaleidoskopem místo očí, co se prodávají na Filmovce za 120 korun, budou muset ztmavit sklíčka. The thing is že se to asi míjí účinkem, a jakkoli to mohlo být zjevným cílem, nehodlám a nikdy sem nehodlal dělat nepoučenému divákovi realitni porad, to by byla nepříliš pohodlná náhražka za původní ideje, asi jako šukačka do prdele, když má holka krámy nebo nejsou gumy, prostě uplně nakokot. Tak se příliš nepodivujte, když se jednou zobrazí modrá stránka s bílým elipsoidem a cerveným písmem. Nebojte, o nic váš život nepřijde.

Sou, the newwws. Rich se snaží nabalit Japonku. Píšu to sem proto že doufám že mě přestane posílat její fotky. Víkend byl nabitý. V pátek sem neplánovaně zustal v měste dost dlouho, a byl s lidma s kerýma sem dlouho nebyl a bylo jich nekolik desítek nebo tak, i kdyz nejvic teda s Míšou a Katkou. Bylo příjemné zjistit, že léto pořád žije v našich srdcích. jakože tyto lidi sem naposledy viděl v létě, a bylo dobré si to zopakovat, po těch přespříliš Richardech, Hudboch a Kundovjankách. V sobotu sme šli na ukončení roku z práce a ačkoliv sme se chtěli vymluvit na cokoliv (rodí spolužačka, má rozloučení se svobodou a srazilo ji auto takže je v nemocnici), nakonec sme tam zůstali a nešli na, ehm, diskotéku, což sem v opilosti slíbil, nakonec teda sem se docela najedl a docela slušně napil a ne že bych to chtěl opakovat, ale nakonec to nebylo tak špatné. V nedělu mě psala Andrea ať za ňou dojdu na nejakou akci do Kunovic, vubec sem nechápal co je to za lokál a kdo tam bude, tak sem psal Syslušce jak se věci mají, tak se akorát nasrala na Andreoeo, že nic neví a ju nepozvala, tak sem to mazácky prořekl asi :D Ale nakonec sem jí pomáhal (jako skoro nic prakticky užitelného sem neporadil, nebojte) dat se dohomady s bývalým, tak nakonec este byla ráda že zostala doma. Tak sem čekal až se naši vrátíja s autem, pže nevim esi vite kde sou kunovice, ale je to asi jak třeba paříž-londýn nebo rusko-štěpnice (naštěstí) a nakonec (přeužívané) sem fajně psal s Lilkem, (asi neznám babu s kerou bych si lip rozumněl... MAXI KING!) takže dovolenou sem v Kunovicích strávil až další den, a to s Richem, a docela mě to mrzí, pže podle zpráv bych řekl ře Andrejka byla docela na kašu. Mosim řect, že v sobě má neco z těch francouzských femmes fatale a zajímavých newyorských kundic dohromady.

Dostal sem lekci o silné vůli. Víte jak, pondělí volno.......zostal sem doma celý týden. Dneska sem byl na očkování, doufal sem že se budu moci pochlubit novým očkem na zadku a ono rameno. Jako nasralo mě to, pže to bolí při hraní na elektriku. Na španělku už né. Takže teď plánuju co budu celý týden dělat, abych se nenudil, ale nebojím se že by to neuteklo. Snad bych mohl koupit plátno nebo aspon kartonovou krabicu od krabiček karet, na ty patlanice to stačí. A pokud se mě podaří rozluštit ten ideální rytmus pro lovesong pro syslik (PROsyslik!) a bude se mě líbit to co sem tam chtěl tak se budu mrdat s tím. Už se dělá aj na nočním Šárkeu, aspoň podle NME, tak snad si Richard ve svém zimním sídle na skotském hradu Shark-en-burg najde trochu skládací nálady.

Trainspotting je humorně mazaný film. Obivan Kenobi je sexy boy. Holka co nevim jak se menovala je sexy girl. Briti sou strašné tlamy a prasata. Y.P.F. se ukázalo že je to film co nestojí za shlédnutí, nevim proč sem si myslel že ta recenze byla o nečem jiném. Solace se nestahlo. Revolution Rock se nestahl. Nechce se mě poslouchat nové alba, takže stagnuju. Je to kruté. Vánoce budou ještě krutější. A už teď je tam krutá zima, co mě sere pěkně.

i.think.i.though.i.saw.you.try

That's me in the corner. Všimli ste si, že docela často to tady začínám lyricama co zrovna poslouchám? Je to vadné, ale z 91.8 % to odpovídá skutečným stavům. Ale to bysme se dostali nepěkně daleko až k významu hudby v soukromém životě. (ano, právě sem spolkl jedno poobědní pivo (měl sem řízek se šunkou, sýrem, vařenýma bramborama a kukuřicí pro pestrost barev)) V pondělí se mnou dělal chlapec v baretu rozhovor pro STV1. Brad Pitt a já v jednom pořadu. Ale dokud neuvídím jak to sestříhali tak to nehodlám zveřejňovat. Ale pěkně nechutný pocit se vidět v kameře, jakkoli trému sem neměl žadnou. Popscene! Večer sem si zašel na pizzu s kamosema a kamoškama a až na tu pekelnou zimu venku to bylo napapáníhodné. Čas zahodit sáčko do čistírny a připravit se na zimu.

V úterý jsem spal dlouho, hodně. Pak sem šel nakupovat, hodně. Jediná věc co sem koupil byla pletací příze barvy 1920. Faktem je že vybírám boty. Faktem je, že jsem nevybíravý, nebo že pokaždé když vyberu, tak to neco posere. A jelikož jsme zvyklí volit, ačkoliv to poslední dobou nedopadá vždy dobře (Mr. O mě nesere tak jak Mr. P, po kterém tata pojmenoval čuníka u babičky), tak si tady uděláme big vote action. Aspoň si vyzkoušíte jak se tu komentuje. All of you, bičís!
No. 1 - Fallen Chief, vyrobeny z kvalitní usně pudla evropského, tvar poměrně teniskoidní, nožková teplota v nich odpovídá teplotě gaye v době říje:

No. 2 - Fallen T-Guns - neuvidíte příliš rozdílu, snad je po rozkliknutí příslušného Okénka, nicméně ty sem aspoň měl možnost tasteovat naživo i v barvě. Hoper v Rock'n'rollu na mě byl milý, staral se o mě a dopoučil mě, že esi chcu víc teniskoidní, tak Supra. Jenomže mě se Supry nelíbí designově. Sem mu řekl.

No. 3 - Vans Brasco bck version- už hodně teniskoidní, tak nevim esi mě v tom neumrznou nohy jak u Lilků v pul metru snehu 1. ledna nebo kdy, ale jako zase kundy jak prase. Mají je v shopu na rožku u školy. Od 11tek. A nikde jinde sem je nenasel. Takže pokud víte kde se dají sehnat tak kurva dejte vědět!
No. 4 - Vans Brasco wht version - pokud nenajdu tamty tak bych se asi rozmýšlel nad alternativní bílou verzí, která k dostání je. Anebo tou meganechutnou fialovou.

Eště sem teda objevil trochu víc kateoidní podobné vansy, ale jednak sou moc skateoidní a jednak stojí o dalsích sedmset víc a dva a půl litru už sem mě za boty dávat nechce. No ale pokavaď mě eště nejaké boty doporučíte tak budu leda rád :D VOTE!

Jinak mám teda eště vybraných pár triček, ale to už asi stejně nevyvolíte pže si koupím asi šecky :D A tři a půl litru v prdeli. Mosí byt.

Co dál. Včera sem byl v Brně. Taky tam byla dobrá zima a to jejich vlakové je bludiště nehorázné, i když na Olomouc to nemá. Už mě to trochu začíná mrdat tam furt jezdit. Ale aspoň že cash. A díky tomu se mě stala včera dobrá věc. Scházím do U-Bahnu na námestí republiky a nejaká borka šla na eskalák a teď sebou sekla a začala na mě mávat. Řikam kurva co to je. Jako hned pak mě bylo jasné, že je to Terka Víchová, ale eště pár desítek sekund sem přemýšlel co tu dělá Andrea. Teda doteď doufám, že to nebyla Andrea. Asi ne, ale vidím ju teď všude, dneska se mnu jela v metru. Borka se stejně hravým obličejem. A v pondělí stará paní, co vypadala jak Andrea ve 40, jela se mnou v tramvaji. Je to nemoc a doufám že to skončí, pže je to vtipné jak ebonytová tyč. Přitom mě bere enom tak že bych ju šukal. A syslušku nikde nevidět. Ale zpět na schody metra. Ta dívka byla šermířka z dob, kdy sem ještě něco uměl (ta co ste jí někteří čuměli na kozy a prdel ve staráku). Krom toho že sem se divil že se ke mě po letech tak znala mě překvapilo, že vyspěla v krásnou ženskou. Vždycky měla žirafí oči, ale ty se teď schovaly pod zelenošedou čapku a rovnátka a narezlou barvu vlasů (proto Andrea). Řekla "Ahoj. Sluší ti to." a bavili jsme se asi 10 minut a já sem byl tak zaražený, že sem musel vypadat že chcu utéct. Ale je pěkné, že pořád existují dívky, které mně dokáží přivodit přiblbý úsměv šlechačkově přitvrdlý na ústech po půl hodinu od setkání.

Na cestě zpátky (nebo tam?) sem přemýšlel co sem asi dělal před rokem. A bum! 12. listopad - začal sem chodit s Lilkem. Nebo spíš ona se mnou :D Pamatuju si, že sem vysedl z tramvaje na Větráku a pršelo. Podíval sem se nahoru a byly to dost těžké tmavě šedé mraky, ale už se hodně stmívalo. Za těch pět až sedm minut než sem došel na kolej se vystřídal mokrý sníh, který ještě v parku přešel na obrovské vločky sněhu. Vířily se všude okolo, já sem byl totálně mokrý a říkal sem si esi dnešek eště može byt víc magnificent. A některé dny fakt mají tu schopnost se překonávat!

V sobotu byla bassta na Míru. Bylo to mazané, až na jednoho DJa se mě to dost líbilo, bit of a trans z bit of a věcí, nakonec sem si aj zatančil reggae s pivem v ruce na vysamplovaný Armagideon Time od Clash a pak sem hodinu eště pobyl s klobukem a holkama. Keré staly uplně za hovno :D


Totálně sem se znovu zaposlouchal do toho Becka. Cure sem slyšel jednou. Věřím že tam něco objevím, ale nemám ani chuť. Oasis stále občas pustím. Kloboukovy The Mae Shi mají relativně tři dobré písničky z Hillyhu, ale rozhodně to neni to jeho Pwnd. Někdy mám strach že tady na ten modni chaos už su moc starý. Děsí mě ta představa. Určitě sem na něco zapomněl. Teď stahuju pár filmů, ale krom několikátého hřejivého puštění Kmotra dneska do půl třetí v noci nemám po filmové strínce o čem referovat. Snad jenom že sem si chtěl zajít na tu část Krátkých filmů Praha o ženském orgasmu. Ale přišlo mě to moc porno-style a to si radej dám na rozzlobených nebo xvideos s možností dokončení práce.

Jednu věc vám eště dlužím. Příští týden beru do prahy foťák abych vyfotil the best fucking street art ever. Je na stěně na Vltavské vlevo od výlezu z metra a je to neco totálně brutálního. Stává se mě často že tam stávám (např před Udo Krafovýma věcma s poselstvím) a hledím deset minut (než dojede tram), ale tohle mě fakt dostalo. A žádný tag...:(

edit:

http://www.flickr.com/photos/loydd/2906024005/

http://www.flickr.com/photos/loydd/2906025019/

http://www.flickr.com/photos/loydd/2906024493/

VOTE!

death.of.a.party

Sad, (drunk) and poorly, coffee, coffee, coffee. Sedím tu v osm ráno v trenýrkách na židli, je mě blbě jak prase, aj když sem včera skoro nic nepil, buďto už z vyčerpání nebo nejaké neumyté infekce od kdoví koho ze včera, a je mě zima jak pig. Začínáme byt oba s Ričím z těch nejmíň dvou akcí týdně, co se tahnou s malou přestávkou od červenca a bez přestávky od konca září docela vyřízení. Jako mám fakt dost, takže by byl skoro čas uzavřít kapitolu a trochu to zrekapitulovat. Nehledě na to že richimu došli stývové a už aj myslivec, kerým se s oblibou nakopával eště doma.

Minulý týden byla vím že gently akce v pátek s kunovickýma holkama, ale už mě to tak splývá, že ani nevim co sme dělali. Asi nám zase volali kde sme a pak sme je potkali v parku a šli do tesca na bílý rum s papouškem a pak ho pili z čokoládových mikulášů. Zřejmě. Pak sme na ně asi srali a šli na tomáč a se sysluškou na jináč, kde skoro nic neřekla. Ale její kožená bunda a sluneční oči jsou úžasné. A je to hodná holka. Jenom moc smutná. Potom sme šli přes kopce nad městem a zpívali a rappovali gorillaz převážně a byl to fun čuníčí, pže to bylo nahlas jak praso. Ale nutno dodat že povedenejsí gorillovani byste v hradisti ten den tezko hledali. Pak se somehow opilý rick kerý má opilý ve zvyku psat holkám domluzvil s andreou, kerá vypadala jak pravý newyorčan streetový s zelenou čepicou na té její ultrasexyofince a mazáckých hadrách. A počkala na nás u plyňáku, což je asi něco jako kunovický Václav Horse, enom s tím rozdílem že je to most před jejich barákem. Asi hodinu sme tam seděli, po zvyku našich otců a dědů kecali sračky a já sem furt zpíval jak kokot. Poeticky. A pak sem vyhonil kolotoču tyčku. Začínají mě srat cesty z kunovic když tam ani nemosím chodit, ale nekdy je to docela dobré. Ale pro radost bursíka sem nesl plastovou lahev asi tri kilometry nez sem nasel PLASTY. V sobotu sme seděli na míru a mluvili o albu a seděli sme tam. V nedělu sem vstal a venku byla mlha tak sem se oblekl a šel k moravě fotit. Je mocná, uplně krutě chladná. Pak sem si šel zaběhat. Po obědě sem šel s Rickem na čaj do kavárny a četli sme Ekonoma a Architekta. Pak sme šli do kauflandu a on se na mě nasral a s mojima vecma v batuzku se otocil a sel dom. Jak sem byl vysmátý tak sem ani nestihl zareagovat a mosel sem jít dom taky :D Pak sem si šel zaplavat, dal sem si gently 30 délek a byl spokojený.

V pondělí sme oslavovali vznik československa a holky že esi možou u mě přespat, že dojedeme downtown big city life akci akcí u nás doma. Tak sem nakoupil balonky, keré se pro nedostatek lehkosti bytí válely na podlaze a na půlce bylo napsané happy 7th birthday. Nakonec slavily úspěch. V parku sme pili bílý rum bez papouška, co byl fakt docela chutný a na míru ho příležitostně pili - jak jinak- než z čokoládových mikulášů. Bylo s nama navíc eště Šárkeo a Sysluška to bohužel v jednu vzdala. Hráli sme fotbal a hrál sem si rukama s rukama slečny s kalhotkama z yellow. Ve dvě se šlo k nám, což vypadalo dál než se zdá a poslouchal se s poměrně malým úspěchem můj skromný playlist a zazněly i takové hity jako šanabot, barbie girl a boom boom boom. Což překvapivě znaly, to sem nečekal. Andrea je rozhodně znalec 8) Rick se šel se Šárkou uložit pod dvoumetrového plyšového psa a myslím že z toho mohl mět docela životní zážitek kdyby sem mu to neposral. My sme sa uložili vedle mojí postele a bylo to dobré ale nehodlám to rozebírat :D Každopádně to zašlo docela značně daleko a je škoda že z toho nic není, pže po měsících první baba, která mě docela bere dech. A skvěle sme si popovídali. Takže teď sme kamarádi a smějeme se tomu, že máme oba odřené lokty z toho samého koberca :D

V pátek tento sem si byl zaplavat (tentokrát enom slabých 24, ale nechtěl sem se zničit) a večer sme byli s hudbou a později s wearethepopem a složili se dosti solidně flaškou vodky bržděné ice teaem (i když nevim jak moc bržděné když sme ju stahli tak za čtvrt hodky :D) , vínem a pivem, což je docela už smrtelná kombinace. Pak sme byli na Tomi a na míru a ráno nás bolela hlava jak prase. Byli sme značně a bylo to docela divoké. Takže sem včera celý den spal (krom toho že sme celé odpoledne hráli u richa doma na kytary) a večer sme šli na koncert studentských kapel na mír, což nikdy nevěstí nic dobrého. Davidovky nezklamaly, a na basu hrající Jožka Š. na mě pokynul, jo!, Roots of negation nemají soudnost a hrajou mnohem dýl než na co mají a mají frontmana kerý na to nemá. Pak tam byla jakási sračka starých chlapů plná, co eště bez větší soudnosti vysvlekly své trička aby dali světu najevo že pivo měli po celý život rádi. Potkal sem strašně moc lidí, z nichž rozhodně nejvíc mě těšila přítomnost Dejva se svou přítelkyní, zvláštěpak když se zavázal nám vyprodukovat logo, cover a jeho prítelkyně management pro Bedtime Vice :D Rich sice postupně upadal do svých depresí, které sem protentokrát fakt neměl chuť řešit, takže sem absolutně nechápal z kama se vynořil když sem ho hodinu neviděl v okamžiku, kdy mě jakýsi zfetovaný vyližmozkus chtěl dat do tlamy. Jako absolutně o sobě nevěděl a řval wááááá na každého a furt, asi tisíckrát pekelnější Zed z policejní akademky 1 :D I když teda do mě začal jebat enom proto že chtěl zmlátit wearethepopa kerý ho zaktivoval tím že rozbil jakousi sklenku o chodník a pak zdrhl pryč a zostal sem tam já (teda řekl sem mu at se sklidní, což asi sem neměl :D), no a pak wearethepop furt delal machra jak ho chce zabit. Sráč. Ale tež sem měl strach jak prase, pže on fakt nepřemýšlel a u takých lidí uplně mimo nikdy nevíte co udělají s nožíkem v kapse, a svoje bříško mám docela rád. Takže díky chlápkovi s patkou, co se mě na hajzlu od vedlejšího pisoáru ptal koho sem volil (a byli sme na jedné lodi), že nás odtrhl. Kurva to mě připomíná, že už zas vubec neznám ména tech lidí co sem jim byl představen. Pamatuju si akorát Ester a Ingrid a Alfonsu a pak Celestýna, ale to budou nejaké mafiánské pseudoakačka předpokládám.

Příští týden budu mět práce jak prase, jednu v Praze a jednu v Brně a vubec nevim jak to budu stíhat a škola asi docela bude muset padnout. Kurva uloha z koptštiny. V pátek možná bluesový koncert na míru, ale spíš budu šetřit, přes tučnost mého bankovního konta, a v sobotu snad afrobassta na míru. Ten je ted spravený a vypadá chladně a uměle, ale asi je to posun, od těch rozmlácených zdí s centimetry usazeného piva pokrytou podlahou.

all.the.fenders.and.music.playing.loud.all.around

Mazlims-OE-žid-IS-crossfire music! Zrovna sem došel z kina, a ještě předtím jsem došel z music city. A co sem si s tama odnesl? Lidi, keří tvrdí, že elektrická kytara (fender převážně) je nejkrásnější a nejvíc sexy věc na světě asi nikdy neviděli dívku. Ale hned po ukrutně hrubé dívce je fender nejvíc krásná věc na světě. Dokonale vám to rozbuší srdce enom to vidíte, natož si sahnout.

No a tak sem se dneska vydal do Music City srovnat těžko srovnatelné. Chtěl sem si koupit tele standart od squiera a chtěl sem ho srovnat. Tož sem mu řekl ať mě k tomu do zkušebroomu vezme nejlevnějšího fendera co mají. Todta kurva z toho vyšla. Sysla! Tož sme tam šli a dvě místnosti plné megabig beden, tož on že do čeho to upíchnem. "Fendry máte?" "Jasné..." "Mám tu akorát toď toho big megamazec Fender Deluxe lampu, bude vám to stačit?" "JO!" "Tak si hrajte, pak dojděte, hlasitost co vám dovolí uši." Hustě. Sice sem neměl trsátko tekža napiču a fender zněl asi tak čtyrikrát líp, mnohem teplej, hutněj narozdíl od trochu placatého a ostřejšího squiera, který ale zase příjemně překvapil krkem. Takže sem se v podstatě enom nasral na to že chcu prachy :D


Večer sem si zašel na U2 3D. Big telly. Really big telly. 22m na výšku plátno, tam by se pouštěly filmy s mojí oblíbenou Rebeccou Linares. Esi je u vás v pokoji mamka tak negooglujte. No bylo to sice kratší než mohlo (enom 15 songů), ale pokud ste fanoušek hudby, a to ani nemusíte mít U2 příliš v lásce, rozhodně doporučuju, je to zase uplně jiný typ hudebního zážitku, kdy můžete fakt zblízka a v poměrně představitelné formě zkoumat hru docela dost v pohodě muzikantu. The Edge válel a Bono vám prskal přímo do ksichtu. Musím říct, že dnes asi poprvé mě vubec nesrala ta Bonova potřeba zachránit svět a dokonce sem mu docela přál ať se mu to podaří. Škoda, že basa šla taktak rozeznat a celé to bylo vubec tak trochu že by to šlo zvukově silněj. Ale tak nebylo to k tomu určené to kino. Nakonec snad jen že With Or Without You se mu příliš nepovedla. Nebo ji znám expresivněj. Ale stejně nejlepší na té písničce je konec. Edgeovy kytary mě zase rozehřály a kurva wota pedalboard!

Tak už jen pro úplné hudební ignoranty:

faux.pas,.scopas,.plastic.nights

Po tomto týdnu mám docela dost a idu si k panu primářovi napsat lázně. Z peněz daňových fachčičenků samozřejmě. Su jako docela fakt nekecám že bych si dal jeden celospací den. Moje kopretinové povlečení jak ze starých obrázků na dobrou noc a nekonečné snění pod padajícím ořechovým listím, natulený na cizí hřejivý svetr s malýma prsama. A les kolem by se točil.

Přes týden sem byl z Prahy dvakrát služebně v Brně, za padesát ojro na hodinu by to asi dělala většina z nás, aj když mám teda pokr sezení v pomalém pendolinu nebo studentAčku kde pouští nudné filmy se Sandrou Bullock. No a dnes po cestě do Prahy jedu zase zítra na školní výlet, so-called "exkurzi". Slíbili Drážďany, loni byla Vídeň, ó krásná valčíkatá Vídeň, a letos... SV Čechy. Trapas. Takze mosim este ted do rána napsat referát (o Scopovi) a stejně se nevyspím.

V pátek bylo raní nehraní, grilování a gorillování. Večer byl třídní sraz a drum'n'bassování na Míru. Tam sem vydržel tak hodinku, než sem pocítil potřebu dýchat aj neco jiného než trávu, a navíc mě ten dj přišel docela marnost. Sraz byl docela uplně tak jak bych čekal - už si skoro nemáme co říct, eště že tam byl ex-třídní-mazák Šácha, Čup a Rasta s kerou sem hrál šipky a poslouchal jak su opilý aj když sem nebyl. A přestanu si olizovat jazykem rty.

V sobotu sem se vzbudil uplně mrtvý, takže sem hrál na kytaru a pak šel spat. Večer sem si pokurvil vlasy, pže sem si měnil košilu a došel o půl hodky pozdej na mařatské hody. Ty byly weird jak už to bývá. Ani nevim proč z nich mám tak nakokot pocit, když sem s holkama byl tak 70% casu a zbylých s Richem, když eště nebyl znuděný jak prase. Vlastně byly uplně mazané ale nebyly. Skvělé tančení s Rastou, skvělé tančení s Andreou, skvělé chození s Andreou uplně všude, vubec netahnoucí oslintané hadžvaňo, Mír, big fat vyhazovač na Barzu, kde sem se byl zadarmo odlehčit a weird pocit kde se podíváš. Uplně zhmotněný v té flašce co se s nou rich jak hnup tukal po hlave. Nejméně representativní foto (toho že tam bohužel vypadám jak totální idiot si nevšímejte):


Snad jen jedinou poznámku si ještě dovolím: PRCATR MDAR ŠKAUT!

Včera sem se probudil už uplně fyzicky v řiti, zaprvé že mě psali v devět hodin, což když dete spat ve tři nepotěší, zvlášť když ste došli ve stavu, kdy se probudíte eště v košili, zadruhé abych si dal klasickou kontinentální neděli sem si šel odpoledne zahrát tenis. Dvě hodiny ustavičného běhání za míčkem, byť se spoluhráči méně zkušenými, mě dalo tak zabrat, že mám na týden o pohyb vystarané. Teď už enom odpočívám. Leč sexybobonek jak prase, all in white.

Pozitřku du checknout U2 3D. Su zvedavý za co to bude stát. A chcu si koupit/pučit/mět nejakou knížku na čtení, enom co brzo dočtu Cézannea. Noví Oasis nakonec docela dobré. Travis docela radiční takže relativně dobré. keane sem eště neslyšel. Cure raděj ani slyšet nechcu. Porl v lakárkách na transvestite podpatku. Maj mám, šís nat e vumen enymór end ší dresis lajk dresis lajk e mén... New singl coming to the sun: Plastic Nights.

a.little.less.conversation.(reMIXED)

Vyčerpávající víkend. S tím, že příští bude eště víc. dom sem dojel tradičně ve čtvrtek, netradičně už v devět, protože teď stíhám byt na nádraží o hodinu dřív. Každopádně hodně přemýšlím, že na busy už seru, protože přidali 40 korun na cestu a 10 na zavazadlo, což mě teda přijde brutal. V pátek měla byt grilovačka, kerá kvuliva mamě nebyla, ale odkládá se na příští týden, pokavaď bude pěkno.

Večer sme šli do Tesca (po tom co sem došel od 16 minut pozděj, protože no to je jedno proč) a měl sem hlad tak sem si koupil dva croissanty nugátové a colu 0,33l za 10.90.

"Kurva vubec nevim proč sem si koupil tu kolu když na nu vubec nemám chuť." "Protože byla slevněná." A tak to i bylo.

V Tescu fungovaly enom tři pokladny a bylo tam lidí, kteří by se vlezli na jedno fotbalové hřiště (tak se to na nově dycky měří né?), takže to bylo vpředu uplně zacpané a řady se různě lámaly do prostoru kolem chladících miniboxů na piva a pepsikoly. Tak si stojíme řadu, zkušeně vybranou podle pozice vhodné k čichání parfému slečny v conversích, ruční košík položený na paletě s moukou. Doteď nevím proč sme ju nekoupili. Chtěl sem s tím kreslit na chodník.

"Bacha!" Otočím se. Buřt jak vyšitý z hospy na hockeystadionu nasoukaný v ošuntělém dresu, dlouhé vlasy a neupravená bradka se snažil s tím big pojízdným košíkem z tesca naprosto nesmyslně prorazit ty řady. Při dalším "Bacha!" do mě jebl tím košíkem. Moje naprosto místná reakce: jebl sem ho tím zpátky a moje "To si snad děláš kozy né?!" Měl tak 35 :D Cosi mumlá. Moje eště místnější "Tož příště aspoň poprosím, né, piča!" :D "Kde máš košík?" "Tu" Ukazuju na hromadu mouky :D "Tak si ho drž ." Uklidnil sa. Málem sme se udusili smíchy. A eště završeníčko. Vedlejší pokladna nečekaně otevřena. Ten borec se tam nasunul a málem tím košíkem sejmul tu holku kerá tam chtěla taky jít. Řikam "To je gentleman." Cosi začal pindat na jejího tatínka. A on: "To řekl on, já se temu enom směju." :D Od pokladny na nás křičí: "Já mám doma tři děcka." Rich nerozumí a užívá obligátní "Neser." No mazané prostě :D

V řadě mě volá syslik, že se na Míru nudí, kdy dojdem. Tož že za půl hodinky. Rich se pokusil po cestě zamávat se svou stydlivostí a stahl flasku mistra stýva. Bohužel nepomohlo. "Kurva já tam nejdu." (málem se rozbrečí) Vcházíme, holky sedí u stolu pro čtyry, idem k baru, Rick objednává pivo mě a plechovku Pepsi sobě. Sedám si a nechápavě se dívám na Ricka, kerý odchází z baru. Kokot prostě. Tož pak nastestí holky chtěly jít nakupit chlast do Tesca (originální), že tam je stejně nuda, jinak by tam ten blb stál snad do půlnoci opřený o zábradlí a mačkající plechovku. Po docela nijaké cestě tam a zpátky se usadily na lavce v parku, přišla ta paní co hrála v IT crowd v Dinner party Mossovu manželku a přišlo mě strašné kolik mladých lidí tam vysedává v kruhu na lavkách s flaškou v ruce. A laserem. Jedna menší paralelka na Princ a večerice: "Pán větrů, Konečník." Sem byl mrtvý. Holky se kously pokud nebyly už kousnuté a asi sme museli byt kousnutí my (buď v hlavě nebo v gaťách) pže sme šli přes Tomáč na klub. Jako uplně regulérní šanabot iglesias dýzu. Oh boy. První sme tam enom kecali (po tom co sem diplomaticky se vetřel do cizího boxu :D ) a Andrea mazaně tančila, pak se vytratily a potkali sme Martinu. A pak sem tančil s Andreo a wuhu, to je baba. Příjemně do kapes a vlasů šahající :D Rick zkušeně zatančil s Martinou a hned mu u okolních dam stouply kredity (ne že by jich využil) a naše stroboskopové kreace zasloužily antinobelovu cenu. Aneta sice pak odešla dom a Andrea nakonec bohužel taky a nakonec sme odešli přes Tomáč a Hudyho a Maru aji my, na Míru sem si koupil mazaný big fat (čti "biG fAt") doutník a po cestě do Kunovic a zpátky ho sčadil.

Včera sem byl na hodech v Boršicích u babičky a byla tu nuda jak prase. Horko, žízeň, spat se mě chtělo po pátku jak prase, ale tak aspoň sme dluho pokecali s tatinem a přežral sem se big fat řízků a koláčků. Večer sem jel autem do Kunovic a udělali sme 4.5 kmtrovou procházku zamlženýma nočníma přitratičijindevedoucíma cestičkama a pobírali hovadiny. A dneska sem celý den enom hrál na kytaru a ve tri sem si zasel na kafe (s enom 12 minutovým spožděním). "Máte vybrané? "Já Latte Macchiato" "Já Víděň" "Mumli mum." "Co řikala?" "Nevim" Samozřejmě donesli kafe jménem "Jiné (kafe)" Neprofesionální "Tak si ho vemte" (přestože je dražší), "dám vám ho za tu cenu." Este mu tam nakonec přidala šlehačku. Což má hluboké konotace. Pak probírání hudebních věcí, velikostí hvězd a politiky.

U kauflandu rozdávali dva bývalí spoluročníci ze základky oranžové růže a levicové letáky. Oni: "Zdar hoši, jak se daří?" V: "Mazané." (obligátní kecy o škole) O: "Na, vemte dom růžičku." V: "Na mě je moc oranžová." R: "My volíme v jiných vodách." O: "Co, odeesku?" Pokyvujem. O: "Jé, chlapi, co vás k tomu vede?" R: "Rozum." JO! :D

oh.today,.my.lady,.today

Dneska. Dneska sem v ruce držel gramoplacky Pornography, Faith a My Bloody Valentine. Mamma mia já bych to prcatr mdar škautoval. Proč je to tak drahé, když si to nemám kde pusit?!!

pornlife

Nevolno mě je. Ach jo, zajebaná Praha, cvíla tua už sa cítím uplně na kakáč. Kus proto, že su opilý a kus proto, že je 7.10. A taky že si připadám totálně neschopný a nejraděj bych enom spal. Nebo ležel na posteli a díval se na ponožku. No snad sa to brzo vrátí eště k včerejšímu machismu. Je mě to jedno. Zbytečný čas.

Nastěhoval sem se, týpek docela v pohodě, furt čumí na fotbal nebo Heroes a vykládá mě o jeho škole. Zajímavé. Asi vubec. Ráno vstanu, du 20 m na hnusné hajzly, posnídám u zpráv, škola, uplně bezmyšlenkovitě zpátky, du 20 m do "kuchyně" (místnost s dvema vařičema a džezem) udělat nejaký oběd, sním to u filmu nebo icqa, du 20 m do sprch, kde sou enom holé steny a sprchy, a du spat. Pokud se mě podaří zabit klapání na chodbě. Aspoň tu eště nikdo nešukal. Už abych měl nabité baterky na discman. všude nám tu visí cedule že tu v parku před domem řádí deviant. Aspoň vzrůšo, docela rád bych viděl co je to za týpka. Třeba tak taky skončím. Myslím, že to těm lidem prospěje, aspoň se nejchytřejší lidi v republice naučí skromnosti. I když to možná dopadne enom na ty co jim tatka nekoupí byt a Mazdu 6. Su za to rád. Ostatne met spolecné sprchy s babama není tak spatné. Enom objevit aj nejaké co za to budou stát. Zase asi přežívám a to mě sere nejvíc. Musí se to někam pohnout.

Dneska sem shlédl Strummerův němý film Hell W10. Docela sradna. Jako uplně amatérská hovadina, ale milé to je strašně. Krom toho že je tam sexy Paul, porno a koks, tak sou tam aj humorné Paulovy vtípky (už vím co mysleli tema kanadskýma zertíkama, zapálené noviny v kapse mosí byt sranda jak prase).

Su unavený, půjdu spat a němčinu seru.

'nettirwnu.si.erutuf.eht'

Tak. A je to KURVA tu! Zitra mě končí prázdniny. V pondělí do školy. Starý rok je mrtev, ať žije nový. Divil bych se kdyby byl lepší, ale směřuju k tomu dělat všechno lepší. A prázdnější na chuť. Život je kunda...

Co se školy týče, tak zatím mám pátek volný, a taky velký kus pondělí, takže ani možná nebudu v praze víc jak tady. A to sem si zrovna říkal, že tam asi budu víc nasávat pseudovelkoživot. Ale uvidíme, protože plánovat je nezábavné.

Pokud se někdo zajímá o můj icq status tak je to pravda enom tak na dvacetinu, protože většinu času na tom dělám tak, že akorát blbé kecy ve statusu. Nechce se mě myslet. Tak pak během pár desítek minut neco udělám a pak zas den pokoj. Ale vyvíjí se to do větších rozměrů než sem eště v červnu v noc kdy se vymýšlel název mohl čekat. V podstatě až šest více či méně rozpracovaných věcí plus uvažovačka o coveru. Na dva týdny v poho, i kdyby to mělo byt těžce okleštěné. Překvapivě nejhorší práci dělá vymýšlení men. Jak říkal PTAH(nojojetam)hotep: "Hranic umění nelze dosáhnout." Co mě ale opravdu nedává spat je neustálá závislost na... přemýšlení o kupování jiných kytar a komb. Kytar hlavně. Teď těžce vede některý z telecích squierů standard series nebo hezčí ale slabší butterscotch affinity. Ale teď to nemá cenu. Epifóna se mě uplně ztratit nechce a spíš by to chtělo kombo lepší. Ale nakoupil bych věcí.

Od té doby co sem se v plenéru nachladil jak prase jebačka na malovačka. Zato sem dnes dočetl The Clash: Smrt nebo sláva, takže fakt těžce končí všechno co v prázdninách bylo. Symbolique. Esi se chcete pobavit, vymyslete slovo a poproste Ricka at ho přečte španělsky, dělá to teď furt. Dneska sem se podíval na dokument o nahrávání London Calling a znovu na The Future Is Unwritten o mistr Joeoeo. Piča sem bečel že umřel. Jak sem četl. Megamazaný Mickomafiozolikevypadajícío. Řvaní na zastávce že Paul je šukáč. Ale ne, jako nebere mě to tak jak to vypadá. Ale bylo/je/možná eště chvílu bude to pěkné hudební období z těch mých. další alba sem si stahl a docela to. Ale nejvíc teď ujíždím na Armagideon Time. Mazaná věc. A z London Calling mě eště po roce mrazí v zádech.

Trochu sem aj začal posluchat jiné věci. Mírný B.B., trocha Marleyismu, nový Beck. Docela v pohodě, ale už de prostě moc poznat, že je to Beck. Přijde mě že to nemože už moc dlouho bavit pokud se víc neposune. jako poslouchá se to pohodově.

Včerejšek byla docela pohodová večerní jízda v kadilaku po hradišti. Ideální nálada, noisy me, tlusté jak prase doutníky na náměstí real gangsta stuff, dvě piva na Míru (the heroin boy z minula nám došel říct že se uvolnila pohovka vedle nich, že tam nemusíme stát, mazaný servis), megacool Markéteo a Richard, kerý se ŠEL VYCHCAT A VYCHCAL NORMÁLNĚ NA HAJZLY V HOSPODĚ což je jako fakt pokrok jak prase. nebo spíš svátek. Konec na Tomi. A clashování na zastávce.

Love life.

le.barrage

Dopadlo to uplně marně, nebo hlavně uplně jinak než sem chtěl. Z Monetových katedrál sem sice sebral odstíny jedné barvy, ale měla to byt uplně jiná barva a uplně jinak plošně to mělo vypadat. Nakonec je z toho taká patlanic, ale tož nechtělo se mě v té trávě sedět víc jak tři hodiny pže je už přece jenom docela zima. Ale další dobrá zkušenost a trénink, řekl ybch že s třetím olejovkovým už trochu vím jak ty barvy pracujou. Ale aspoň se vám bude hodit vědět, jak to vypadá kousek za naším u moravního jezu. Jesus!

midnight.blues

. kunovské hody oscilující mezi nejskvělejším pobíháním mezi asi fakt skvělýma babama a cítením se jak kokot, drivingem se ctyřma ožralýma borcama mezi police carama, tanec o lavku s kokotem, co neuměl držet hubu a tu držku si fakt zasloužil rozbit


. nevědění co chcu, keré ale asi není lepší než vědění a nemění. zajímavost versus milost versus měkkost versus nechcu vyjebat s další babou

. třičtvrtě roku čekání na další léto v malém pokojíku uprostřed děsivě studené prahy bez nároku a chutě na víkendy s oldschoolovým kakaem poránu

. to že mě to ani trochu nevadí, protože už jebu na svoju hlavu

. zitra beru plátno a malovačka pět set metrů daleko + první zakázka + první výstavka :D

. první náznaky relativně už vymodelovaných songů

. stěny v pokojíku malované podle mých nejdivocejsích predstav

. měl bych už jít spat

. nechcu jít spat a umřít

. patetická a účelová futurama, ale zoidy s shellphonem k sežrání. still in love with leela

. jediná baba co mě furt eště dokáže rozbrečet

summer's.gone,.thank.god

Epesní počasí. Uplně na šaška, chtěl sem jít do plenéru a je tam taková klemra že na to nejmín do zitřka seru. Už sem měl předem pečlivě předpřivané oblečení, keré si možu pokurvit barvama co nejdou smazat a venku padala voda. Modou bundičku, černé manchesteráky, co sem nosil snad celý čvtrťák a svoje nahé potetované tělo podtím. A bez ponožek jako správný Guru Vampiréza Pitka. Docela hovadina, Richi :D Ale už to mám aspoň v hlavě. Sice je to ideologická vykrádačka Monetových katedrál a jednoho jiného obrazu, ale dost málo na to aby to stačilo na autorship. Coolcha!

Ve středu mě tatík cálnul kino se sebou, tak sme šli na Tobruk, že to chce vidět. Kurva sem myslel že tam hraje Vojta Kotek a ono nic! Šajze! :D Podvod, zasraní kapitalisti! Tak ten film jako v pohodě, ale uplně o ničem. Ne že by to nebavilo (skončilo to dřív než to začlo nudit což je dobře) a v kině si myslíte, že to má aj nějaký smysl, ale vyjdete z kina a přemýšlíte, proč tam byla ta a ta scéna, které vám přijdou uplně nepodstatné a nakonec zjistíte, že jakýkoli možný pocit je nikde. Now-here, tý-em. No tak ještě plánuju stahnout tu novou Futuramu. Himym stojí teď docela za kakáč, Barney se posral a stal se z něho nudař,- a většina postav vubec taky. A už ani vtipy nejsou. Průser, snad je to tím navázáním na předchozí řadu a bude líp. Je mě to jedno.

Sartera sem dočetl. nakonec su docela spokojený, jenom mohl přepsat ten začátek co stál za prd :D A jak sem udělal zkoušku a byl si večer do obchoďáku na Chodov koupit láhev sektu a podívat se po hadrách abych zjistil, že se mě už nikdy nic líbit nebude, tak sem si koupil, abych měl zase co číst, protože mě sere kolik to zabírá času, ten životapopis The Clash od Žilberta. Tož teď skoro nedělám nic jiného enom čtu. Docela je to zbytečně moc tam, ale zajímavé. V podstatě jediný kdo mě zatím nenasral sou Simonon (sexy on jak prase) a Topper. Joe to neměl v hlavě moc uspořádané a Mick byl sice aspoň hudebník ale v nečem mě též čas od času sere. Zrovna sem si aby nebylo, vlastně eště před tou knížkou, koupil origLondon Calling. Ale bral bych ty placky (tu co vím tam měli) co měly v tom obchodě jak sem sháněl po pražských feťáckých obchodech lilkovi velké tričko. A taky sem teda koupil toho Cézannea co s ním dělá rick machry na svojem blogu :D

V pátek sem to zase asi přehnal s pitím :D Chtěl sem oslavit ty postupky a nějak se to vymklo kontrole. Ale tak aspoň (ne)mám na co vzpomínat. Měli sme se potkat s Anete-em a Andre-e-em a bylo to uplně zabité, pže Hudba měl průser doma, tak sme tam seděli první jak šašci a zkušeně na ně uplně srali a vypadalo to na zabitý večer, než se objevil pan Kelly a jeho banda tvrdých třicátníků a načali nás tak, že sem to pak na Míru (kua jakou sbírku webů hradištských barů tu už máme :D) musel zabíjet eště čtyřma vodkama s džusem. Prachy v prdeli. Zkušeně sme si já sedl, abych si pokecal s jedním člokem, co s,me na gymplu říkali že je to totální kokot, pže si na koncertu v S-klubu infiltroval herák do krve přímo na podiu při hraní nejaké uplné šílenosti prýgrungeové. Tučka. Ale Richovi řekl že vypadá jak Graham Coxon, což je a bude ever připomínáno. No a asi dvě hodiny sme do něho furt hustili nejaké kokotiny a on nám to oplácel. Ale tak v pohodě, zjistil sem, že nesnáší punk, což mě překvapilo, Rich si s ním pokecal o trip hopu a nám nevěřil Jesus and Mary Chain. Prý. Já sem byl zrovna na hajzlu, abych si zasral ruku po cestě zpátky nečím, co doteď nevím co zelené to bylo, ale asi sem se nekde otřel o barvu na razítka :D (morning ruka) pak sem z nepochopitelných důvodů rozkopl nejaké krabice u Šarovca (vic Rickx's) a cetl si realitky jak pták.

Včera sme zabíjeli zimu nanukama. Jeden mě nestačil, takže mě pak bylo blbě jak prase. Ale byly dobré jak prase. Klemra jak prase.

No a teď se údajně dělá na EP, Mikkael už docela postoupil, tak bych mohl dopit to kafe a jít se srat s frooty poopy a štelací noise kytary. No myslím, že budem muset dat schůzku s naším producentem a pořádně to probrat nad sklenicí minty pinty. Ale máme záměr a odhodlání vydělat miliony, aby o nás psali na takových stránkách jako je MNE a Matrix 2001.

"I fuckin' like this!" Moja hláška po tom co sem ze sebe dělal uplného trotu u okénka pizzy když sem nechal nejakému borcovi drobné z pizzy pže neměl prachy a ona mu to nechtěla vzít a nadával jí do kurev a ona byla nasraná a já sem se smál a snažil se je udobřit, abych pak zjistil, že tam byla Verunka. Trapas :D No a jakože i fuckin' like házet sem ty odkazy. End of story, bye bye