Tak. A je to KURVA tu! Zitra mě končí prázdniny. V pondělí do školy. Starý rok je mrtev, ať žije nový. Divil bych se kdyby byl lepší, ale směřuju k tomu dělat všechno lepší. A prázdnější na chuť. Život je kunda...
Co se školy týče, tak zatím mám pátek volný, a taky velký kus pondělí, takže ani možná nebudu v praze víc jak tady. A to sem si zrovna říkal, že tam asi budu víc nasávat pseudovelkoživot. Ale uvidíme, protože plánovat je nezábavné.
Pokud se někdo zajímá o můj icq status tak je to pravda enom tak na dvacetinu, protože většinu času na tom dělám tak, že akorát blbé kecy ve statusu. Nechce se mě myslet. Tak pak během pár desítek minut neco udělám a pak zas den pokoj. Ale vyvíjí se to do větších rozměrů než sem eště v červnu v noc kdy se vymýšlel název mohl čekat. V podstatě až šest více či méně rozpracovaných věcí plus uvažovačka o coveru. Na dva týdny v poho, i kdyby to mělo byt těžce okleštěné. Překvapivě nejhorší práci dělá vymýšlení men. Jak říkal PTAH(nojojetam)hotep: "Hranic umění nelze dosáhnout." Co mě ale opravdu nedává spat je neustálá závislost na... přemýšlení o kupování jiných kytar a komb. Kytar hlavně. Teď těžce vede některý z telecích squierů standard series nebo hezčí ale slabší butterscotch affinity. Ale teď to nemá cenu. Epifóna se mě uplně ztratit nechce a spíš by to chtělo kombo lepší. Ale nakoupil bych věcí.
Od té doby co sem se v plenéru nachladil jak prase jebačka na malovačka. Zato sem dnes dočetl The Clash: Smrt nebo sláva, takže fakt těžce končí všechno co v prázdninách bylo. Symbolique. Esi se chcete pobavit, vymyslete slovo a poproste Ricka at ho přečte španělsky, dělá to teď furt. Dneska sem se podíval na dokument o nahrávání London Calling a znovu na The Future Is Unwritten o mistr Joeoeo. Piča sem bečel že umřel. Jak sem četl. Megamazaný Mickomafiozolikevypadajícío. Řvaní na zastávce že Paul je šukáč. Ale ne, jako nebere mě to tak jak to vypadá. Ale bylo/je/možná eště chvílu bude to pěkné hudební období z těch mých. další alba sem si stahl a docela to. Ale nejvíc teď ujíždím na Armagideon Time. Mazaná věc. A z London Calling mě eště po roce mrazí v zádech.
Trochu sem aj začal posluchat jiné věci. Mírný B.B., trocha Marleyismu, nový Beck. Docela v pohodě, ale už de prostě moc poznat, že je to Beck. Přijde mě že to nemože už moc dlouho bavit pokud se víc neposune. jako poslouchá se to pohodově.
Včerejšek byla docela pohodová večerní jízda v kadilaku po hradišti. Ideální nálada, noisy me, tlusté jak prase doutníky na náměstí real gangsta stuff, dvě piva na Míru (the heroin boy z minula nám došel říct že se uvolnila pohovka vedle nich, že tam nemusíme stát, mazaný servis), megacool Markéteo a Richard, kerý se ŠEL VYCHCAT A VYCHCAL NORMÁLNĚ NA HAJZLY V HOSPODĚ což je jako fakt pokrok jak prase. nebo spíš svátek. Konec na Tomi. A clashování na zastávce.
Love life.
Co se školy týče, tak zatím mám pátek volný, a taky velký kus pondělí, takže ani možná nebudu v praze víc jak tady. A to sem si zrovna říkal, že tam asi budu víc nasávat pseudovelkoživot. Ale uvidíme, protože plánovat je nezábavné.
Pokud se někdo zajímá o můj icq status tak je to pravda enom tak na dvacetinu, protože většinu času na tom dělám tak, že akorát blbé kecy ve statusu. Nechce se mě myslet. Tak pak během pár desítek minut neco udělám a pak zas den pokoj. Ale vyvíjí se to do větších rozměrů než sem eště v červnu v noc kdy se vymýšlel název mohl čekat. V podstatě až šest více či méně rozpracovaných věcí plus uvažovačka o coveru. Na dva týdny v poho, i kdyby to mělo byt těžce okleštěné. Překvapivě nejhorší práci dělá vymýšlení men. Jak říkal PTAH(nojojetam)hotep: "Hranic umění nelze dosáhnout." Co mě ale opravdu nedává spat je neustálá závislost na... přemýšlení o kupování jiných kytar a komb. Kytar hlavně. Teď těžce vede některý z telecích squierů standard series nebo hezčí ale slabší butterscotch affinity. Ale teď to nemá cenu. Epifóna se mě uplně ztratit nechce a spíš by to chtělo kombo lepší. Ale nakoupil bych věcí.
Od té doby co sem se v plenéru nachladil jak prase jebačka na malovačka. Zato sem dnes dočetl The Clash: Smrt nebo sláva, takže fakt těžce končí všechno co v prázdninách bylo. Symbolique. Esi se chcete pobavit, vymyslete slovo a poproste Ricka at ho přečte španělsky, dělá to teď furt. Dneska sem se podíval na dokument o nahrávání London Calling a znovu na The Future Is Unwritten o mistr Joeoeo. Piča sem bečel že umřel. Jak sem četl. Megamazaný Mickomafiozolikevypadajícío. Řvaní na zastávce že Paul je šukáč. Ale ne, jako nebere mě to tak jak to vypadá. Ale bylo/je/možná eště chvílu bude to pěkné hudební období z těch mých. další alba sem si stahl a docela to. Ale nejvíc teď ujíždím na Armagideon Time. Mazaná věc. A z London Calling mě eště po roce mrazí v zádech.
Trochu sem aj začal posluchat jiné věci. Mírný B.B., trocha Marleyismu, nový Beck. Docela v pohodě, ale už de prostě moc poznat, že je to Beck. Přijde mě že to nemože už moc dlouho bavit pokud se víc neposune. jako poslouchá se to pohodově.
Včerejšek byla docela pohodová večerní jízda v kadilaku po hradišti. Ideální nálada, noisy me, tlusté jak prase doutníky na náměstí real gangsta stuff, dvě piva na Míru (the heroin boy z minula nám došel říct že se uvolnila pohovka vedle nich, že tam nemusíme stát, mazaný servis), megacool Markéteo a Richard, kerý se ŠEL VYCHCAT A VYCHCAL NORMÁLNĚ NA HAJZLY V HOSPODĚ což je jako fakt pokrok jak prase. nebo spíš svátek. Konec na Tomi. A clashování na zastávce.
Love life.
1 komentář:
sem se tam vychcal protže sem byl ožralý, jinak bych se asi nevychcal. šak aj na fakultě mám problémenom když vidím že dveře do druhé kabinky sou zavřené aj když se z tama neozývají žádné zvuky a vím že tam nikdo neni. NAPIČU CHCANÍ
Okomentovat