Zkusím psát... (...tady byly původně (nejenom) strašné kecy okolo teho jak su zamilovaný co se mi podařily zcenzurovat...)
Jednu zkoušku sem udělal, dnes ráno, vyšňořený a možná zase na chvilku nejistý a trochu taky sebevědomý. A jednu sem zrušil, protože bych ju nedal. Ale je to jedno, jenom nebudu mit kredity, ale je to jenom škola. A stejně bych tam nemohl. Včera mi prý umřela babička, tak musim na estrádu v černé, kde vám upřímně přejí, nad čím se ani nezamyslí. Oh, není nad slušnost! Myslím, že už se nedostaví ty stavy všelijakého druhu depresního, lítostného a existenciálního jak před pár lety. Myslím, že se dost možná nedostaví vůbec nic, protože když s tím moc počítáte, tak už se nepřekvapíte. Ale jednou sem se stejně překvapil - že sem se posledně co sem ju viděl rozbrečel. Ale jinak nic, co taky. Je to logické.
Pak mě trápí pan Richmond. Ani ne tak kvuli škole, i když tentokrát sem mu věřil, a ještě mu dost věřím. Ale trochu nám to tady začíná moc smrdět, ještě víc než to smrdělo třeba loni, protože teď to smrdí tak, že už by to ani nemuselo odsmrdět. Ženská přinde, jenom čekat, ale ono je to větší. Teď si asi sedí někde za žlutým ubrusem ve fráčku, ale rozhdoně to neni idylka, protože možná přemýšlí, že sme se někdy někdě zasekli a už je to jenom jako když se vám opakuje vaše nejoblíbenější písnička a nejde to vypnout. Je hezká, že jo? Ale ohraje se mrcha!
Ale aby to tady nevyznělo nějak pesimisticky. Nečekám nic, o ano, povedlo se ze mě udělat skoro dokonalého nihilistu... Ale u mě to funguje. Už nečekám, že by cokoliv bylo jak dřív, a nečekám, že si to sám udělám lepší než to je. Ale pro těch pár chvilek, co je to kurevsky moc dobré, ať už je to cokoliv s Lilli (naživo, icq, myšlenka) nebo kýmkoliv jiným, to nic kolem co mě brutálně sere stojí zato.
Hudebně. Trochu sem se zasekl na Blurech. Ani nevim proč. Jinak mě ani nic nebere, možná tak přijímání RickXových samplů a WWPJDček. Filmově tu něco bylo minulé týdny a dalo se to. Takže pozoruhodný odstavec. Snad jen pár výčitek sobě za trochu nezřízenou chuť na sex, ze které je mě blbě, pár výčitek mojí hlavě, ze které se mě chtělo párkrát zvracet, a spousta díků vám všem, kdož se mnou ještě chcete mít něco společného. Přece jen su bůh jen z poloviny...
4 komentáře:
"ať už je to cokoliv s Lilli (naživo, icq, myšlenka, ruka)"
1. ty ty fotky teda střídáš jednu horší než druhou :D
2. ubrus ani nevím jaký byl, seděl sem tam jak fofa, protože ten kokot si furt chodil na pivo, tak došla Sára, sem se chvílu bavil s ňou a pak došel Masážpepek :D Tak sem si pokecal aj s ním. Vykládal jací byli na výšce hňupi že pili furt pivo a že ho to mrzí, že se furt chodívali enom ožrat všude.. Tak sem tam seděl s Masážpepkem a Sárou a cítil se docela trapně :D Sára mně pak řekla že zitra musím na tu jejich závěrečnou že tam bude Liduška, tak říkala že jí (Sáře) Hudba všechno řekl jaký su kokot, tak říkala že ju musím vyzvat k tancu. No jako hodně pravděpodobné :D Pak přišla ta Katka od Sáry a dala mně tu mašličku, kterou našla na zemi (:D) protože sem Hudbu zdrbal že furt chlasče pivo a ona to tak z povzdálí sledovala a myslím si že kvůli tomu mně ju dala :D
Piča jako nehorázná historka ta poslední věta.
Přemýšlel sem že už vůbec neumím kroky k ničemu ale hlavně jak sou ty děcka mladé.. Tak sem si říkal - stejně staré sou moc posedle blbé a mladší sou eště nijak blbě blbé. No a pak tam hodili toho tradičního Elvisa, tak sem si vzpomněl s kým vším sem to tančil a že to byla dycky písnička při které sem se k něčemu odhodlal (Medvědica, Táňa, ten zpěv na stužkáču :D ). Tak nevím. Esi tam zitra pujdu a zase ju budou hrát, tak mě to bude srat že tam budu sedět jak naprostý idiot kerý nic neudělá, ale beztak to zas nepujde. Tak radši budu říkat tradiční vtipy a hlášky, které už pomalu ale jistě přestávají byt vtipné a budu na tebe nadávat, žes nešel.
"For what it's worth? It was worth all the while"
Pak si budu eště doma nadávat, ale zároveň se budu chápat že sem neudělal vůbec nic.
"It's something unpredictable
But in the end it's right
I hope you had the time of your life.."
Nedospělost je spása. Všichni co si to čtete, tak vězte, že je to damn krutá pravda.
Bohužel.
Piča přemýšlím co na to vubec napsat, a esi to má cenu pokavad to celé tady smažu. A nic mě nenapadá, a asi je to tim že je to tradiční jak pomalu vyprchající koní minutka. Nemá cenu k zitřku/dnešku nic říkat, protože to stejnako bude zaležet na tom, esi se z te židle postavší a už si nebudeš moct sednout, nebo dostaneš tepa a neuděláš nic. Ale upřednostnil bych už snad i ten případný blbý pocit.
K ruce už nemá cenu nic řikat vubec :D
A jinak že ses trumfnul :D
A pro ostatní jenom do budoucna, že příští článek bude stát za to jak bude po zkouškách, bude ples na který už mám pomalu aspoň falešný lístek a bude filmování s lilkem, vanilkovou zmrzlinou, kotel sýrovou pizzou, kofolou a popcornem. Ať žijou divné nálady!
A esi nebude tak mažu blog a mažu si udělat pořádek v hlavě místo toho abych si ho za nu delal tady...
bude leda hovno :D
ale né, snad bude, ať pak mosím dva roky poslouchat jak to bylo úžasné
Okomentovat