oooo.my.hair's.on.end.about.you

L a K mission! Pekelně dlouho sem tu nepsat zapomnět nebo nevědět ale hlavně nechtět, ale co víc, teď nechtět to všecko znovu vypsat. Stejně už ani nevím, co se stalo - člověk furt dělá všechno pro to, aby se neco dělo, protože sme tu kurva krátko a musí to stát za zvířátko, až pak ani neví co dělal mezi dnem A a půlminutou B.

Dárky se mě podařilo zvládnout během dvou dnů a malé chvilky při kupování sektu, což hodnotím jako standartní, leč heroický výkon. Sem opravdu vděčný Bohu, že se mě vyhnul tím svým velkým nákupním košíkem napěchovaným za mince důchodců, když sem ho míjel ve Vaňkovce, a stejně tak sem vděčný všem ostatním bohů, kterých tam bylo početně, i když mnohdy už měly i sexistické vzezření. Myslím že až na zásobu zlevnených kosmetických balíčků z Tesca (naštěstí relativně značkových, i když ty sporty moc neužívám), které snad byly pod každým správným stromečkem hradišťáků nalezeny (u nás jen mírných šest) se výběr vcelku povedl. Vánoce už méně, neboť jsem ochořel, stejně jako následně zbytek rodiny, takže vedle kapra se nacházel paklík kapesníčků. O to romantičtěji působily balíčky vitamínů, kterými jsme se podarovali. Osobně jsem byl velmi poctěn přítomností stojanu na malování a dvou pláten, vyhrazených jen pro mou osobu, zbytek byl pak spíše tradiční, nicméně velmi praktický (bloody hell jakto že letos žádné trenky ani fusakle?). Završeno lahví vychlazeného vaječňáku. V souvislosti s tím všechny zvu na zítřejší vaječňákovou party kdekoli v městě, vždykoli však v mé přítomnosti!


Poslední týden školy byl napěchovaný všelijakýma věcma, na nakupování čas moc nezbyl, respektive vyplnil všechen volný čas. Naštěstí sem měl společnost Adélky, což vyústilo v pompézní konzumaci dvou lanýžových pralinek. Dárky musely počkat. Mezi to sem musel vtěstnat shánění materiálu na referát o spojitosti šátků modrých korun se standartami, jednu služebku do Brna z níž sem rovnou v deset navázal na besídku klasiků, jež byla vskutku vyčerpávajícně ucházející. Snad až na to, že pouhá sekyra po zaplacení všech přítomných činila 1338 korun. Příště snad vyrývat čárky na ruku. Konec týdne pak byl v pracovním duchu, leč už značně vánočně poklidném, sice zabitý víkend, ale solidních peněz, navíc proplacená noc v hotelu...kde nejlevnejsí pokoj je za tři a půl litru, hell takhle bych sa nechal hýčkat častěj, a nejde jenom o to že mě na pokoji televize vítala mým jménem, ale hlavně o ten šicí set ve skříňce a minibar. Tak jo, základ je snídaně se Standou Hložkem, co mě popřál dobrou chuť přes celou jídelnu :D In love with standard gentleman! V pondělí sem pak byl na třídním minisrazu, kde červ mluvil o alpských chatách s černochem a 600.000 za měsíc, Táňa o zážitcích z Grazu a víc už si snad ani nepamatuju. Snad jen že Silvě to tradičně slušelo a Táni to slušelo ještě víc než tradičně... Dobrá byla pointa na konci, pže sem se stavil na Tomáču a při probíhání na baru narazil na tu neznámou dívku z hrátek, která se navíc překvapivě znala (radsi ani nechcu vedet co sem do ní tehdy musel valit), po mírných obscesích mě prozradila své ctěné jméno a ač kapesníček nezanechala, dostala možnost hádat jméno mé, což se jí ani přes Olbrachty nepovedlo, ale asi byla dost prekvapená, když se mě jí podařilo napsat (rozuměj sehnat číslo) během asi deseti minut :D Když řikam že si ju najdu tak to platí :D Né, ale, moc milá holka tahle K, příjemně trhlá jak už sem dlouho nezažil. I když v jejím případě eště asi nikdy. Enom se mě to trochu pere s dojemným okouzlením nad druhou dopisovatelkou L, která si se mnou hraje eště víc než já s nou, protože su slabý a nedaří se mě to. A pak si člověk připadá jako solidní schozofrenik a nechá sebou mávat přesně tak jak si to zakázal. Dívky sou pozoruhodné.

Nic nového v hudbě sem neobjevil. Příliš mnoho filmů o kterých bych měl nutkání pohovořit sem neshlédl. Snad jen že Skota je masér. Knihy jsem prozatím zavrhl, i když sestře sem nařídil k Vánocům opatřit Rimbauda. A The Bedtime Vice Of Wallpapertown zveřejnil další písničku a vážně mě baví to sledovat a poslouchat je. Ten song zní krátčeji než je a má zajímavé zvuky a asi se mě líbí možná aj nejvíc, i když ten strunný set na konci je pěkně thrilling. Dive Into You Sitting.


Snad už můžu zveřřejnit i další věc, ačkoliv se malilinko zdráhám, protože se jedná o vánoční dárek, kerý eště nebyl seen, ale snad není návštěvnost od slečny tak velká a do Silvestra zbývá už jen málo času. Takže byl na objednávku vytvořený další kopistický pokus Okna od Matisse. Srat se mě s tím chtělo asi dva dny ale s tím stojanem to je mnohem pohodlnější, až na hodinové větrání po každém sedění/stání/polostání. Zítra mě čeká začátek Kleea pro Ricka do obýváku na objednávku jeho taty a jelikože je to kurva velká 70x50 tak se mám těšit na pekelnou drbačku. Zatím teda ten Matisse - není to zdaleka dokonalé, ale na mé poměry su s tím relativně spokojený.


Jinak vám všem opožděně přeju pěkné a pohodové Vánoce a budtě gay a žijte v míru. Do Silvestra se zřejmě ještě ozvu s nesnášenou ale příležitostínutkanou rekapitulací nulaosmičky, protože byla pekelně dobrá, pekelně sebevražedná aj pekelně akční, tak si to asi musí zasloužit a je to tradice každého správného inťáka na blogoch. Love ya, good night!