this.is.life

Nevim od kterého konca začít, na každém stříká krev. Seriously, včera sem se probudil s rukama od krve a měl sem strašnou radost, že netrpí jenom Palestinci. Než sem sa mosel sam sobě začat smát. Přemýšlím jestli má valnou cenu nějak vzpomínat věci, které sou dál. Mám za sebou uspěšně zimní semestr (referát dopadl docela fajn), pak sem byl týden doma a hrál si s tříletým dítětem a odpočinul si víc, než kdybych si hrál s rokapůlletým Epiphonem. Udělal sem pár pánských jízd, kdy sem si připadal chlapácky, a rozhodl se že začnu pít příležitostnou whisky a koupím si dobře padnoucí sako s vlnou nad 120 (Rick už pičuje), snad Huga Bossa nebo tak, myslím že je to right way of lifewalkingthrough. No a na jaro bych snad uvažoval nad koupí nejakého mírně ojetého autea, zatím asi vedou cenově, designově aj rozumově Páně britské Rovery 214ky. God knows kdovijak šecko bude. Ale zajimalo by mě kdy si přestaneme žít.

Už su zase uvězněný v Praze, zamřížovaný termínama zkoušek, s ickovou korespondencí utajenou - hlavně před mým svědomím -, a je to nejlepší exil ever. Začínám ty zkouškové milovat, mazaně si odpočinu od řešení paproblémů. Ne že bych si nezahral nebo nenamaloval pomeranč. Ale tak discoklub mám dvě patra pode mnou, i když hrajou sračky, a spoustu lidí kolem, kterým stačí napsat k odreagování. Jediné co dělám je učení, hudba, filmy, vaření, sprchy a jedno pivo. Všechno v mocninných dávkách. Časem člověka aj ty sochy začnou bavit. Vlastně sem dycky umění chtěl studovat, enom mě nikdy nepřišlo že by mě to mohlo bavit. A přitom člověk objeví tolik zajímavých věcí.

Než sem odjel, tak sem dostal chuť na nějakou novou hudbu, což už teda trvalo běsně dloho, ale nechtělo se mě s tím nic dělat. Damien Marley ma kotel mazaných věcí, pokud to zrovna nezní moc plážově s trombonama, ty zhulené a nasrané sou mnohem lepší. Celkově mě to koláč připomíná basstovou atmosféru (a su si jistý že sem na to minule trskal u repráku s pivem v ruce). Tak nezapomeňtě 7. února dovalit. Jimmy Cliff je další věc od reggae, i když víc lehkého. Ale tu Hitchovinu mu nikdo nesebere, ta je prostě epesní, nejlepší zvedačka nálady. The Roots sou trochu jiní než sem čekal, ale myslim že to zní zase rozhodně zajímavěj. Eště bych rád stáhl nejakou klasiku wutangovou, a přetahl do lepšího formátu ty Blackalicious, keří mě docela zajímají tež. Aphex Twin mě překvapil, ale zatím nebyla moc chuť se do teho ponořit. To samé platí asi aj o tom coxonově Nicku Drakeovi, kerý zní jak když máte deštivé britské odpoledne, lenošku na verandě a červenohnědý tlustý koberec. Cypres Hill je klasika, ale možna aj proto mě to ani tolik nebaví naposlouchat. Ale zas to asi stojí za to si tu povinnost uložit. Srdíčkovka z gymplu Dredy od El Chorra nekde povinně vyhledat! :D "Že teda jo... Že teda jo..." Oboje věci od A - The Aggrolites aj The Aquabats - byly též docela v pohodě, aj bych doporučil. Pak už snad jenom, že prokousat se Sandinistou! bude dat docela zabrat a že kurva piča Mondo Bongo je od Joea Strummera and The Mescaleros! Zníja dost v pohodě, prospělo mu to. Jinak ve Šprndeu pořád frčí Morandi, Basshunter a September - a začínám nesnášet že to začínám milovat. Pro mírné intelektuály sem se zamiloval do prvních pěti minut Čajkovského Klavírního koncertu 1 - uplně se cítím jak sedím ve Waršavě před vybombardováním v '45 na křesle za oknem, pouštím si to na gramcu v županu a smířeně čekám kdy spadne ta má. Jinak k Franzům sem se pořádně ještě neprokousal a Public Image Ltd. zní nehorázně ocelově kysele. Docela teď taky frčím na Sonic Youth.

Ještě krátce něco k filmům, protože ostatní druhy zábavy sem musel odvrhnout. Dodíval sem všechny nedodívané díly How I Met Your Mother a Barney je nehorázný idol. The Naked Man episode je nejvíc nejmazanější snad z celé doby. Jinak sem teda kvuli Phophově Vibe City feat. Forensic shlédl Breakfast at Tiffany's - lovely doba. Podle mě si ale Hepburn zasloužila, aby ten film skončil hned po taxíku.


Docela mě dostal izraelský prdel-na-hrnec-načasovaný film Waltz with Bashir. Jako je to asi docela protiválečné, i když se o tom dá spekulovat, a já úplný pacifista rozhodně nejsu, ale je dobré se nasrat, že sou pořád věci, s kerýma se nedá nic udělat, a keré odesírají ti, kdo s tím nemají nic společného. Asi. Prostě rozpor, kerý tu vzdycky bude, je to dobre natočené a stojí za to se na to podívat. Na konci ukápla aj slza.

Dneska jak sem celou dobu dělal Alexandrovský portrét tak sem si stahl Collina Farrella, nevim co je tam secko dvakrat, a prekvapilo mě že tam měli mozaiku Dionýsa na panteru, aj když byla na stěně, a aj pár realných soch, aj když stěží mohly byt v Alexandrii. Nevermind, už blbnu :D Abych zblbnul eště víc, čeká mě eště za chvílu (ne že by už nebyla jedna v noci) klasika Rosemary's Baby, pak tam mám Richovo točení porna a Changeling sem smazal prozatím abych uvolnil místo na disku, ale chcu zjistit co pan Eastwood natočil. Asi sem eště nemluvil o Wild Child, což byla totální hovadina s Jaguarem though a zhulenecké tradiční Pineapple Express o golfu. A Burn After Reading je taky dost v pohodě. A to už bude asi všechno.

Néni. Eště výběr z dnešního tisku:

"Jágrova přítelkyně: Živí mě a jsem s tím smířená"

"Policie v Nigérii zadržuje kozu podezřelou z pokusu o ozbrojenou loupež, informovala v pátek agentura Reuters. Civilní strážci donesli černobílé zvíře na policejní stanici s tím, že jde o ozbrojeného lupiče, který se za pomoci černé magie změnil v kozu, aby unikl zatčení poté, co se pokusil ukrást Mazdu 323. (i kozy ví)

"Událost nemůžeme potvrdit, ale kozu zadržujeme. Nemůžeme zakládat naše informace na záhadách. Musí se vědecky dokázat, že se člověk změnil v kozu," dodal."

LIFE IS WEIRD!